je to celkem logické a dalo se to čekat. Např. pro mne je nevhodné používat nějaké fragmenty kódu šířené pod GNU/GPL do svého software, protože mi zrovna nevyhovuje následná povinnost distrubuovat i zdrojové kódy, takže volím raději jiné alternativy :(
Já mám rád modrou barvu, bramborové knedlíky nerad, tlačenku nerad, dršťkovou polívku rád, metal neposlouchám, nerad jezdím na kole a chodím rád do přírody pěšky.
V článku se mluví o vývojových prostředcích. Skutečmost, že je kompilátor šířen pod licencí GPL přeci neznamená, že pod touto licencí musíte šířit i program, tímto kompilátorem přeložený nebo uvolnit jeho zdrojové texty. Pod licencí GPL byste musel šířit vaší vlastní verzi tohoto kompilátoru nebo jeho odvozeninu - a to předpokládám neděláte.
Přesně. Pro vývojářskou firmu to není nic výhodného, ale pro zákazníka je to výhodné maximálně. Osobně bych si dnes koupi čehokoli bez zdrojáku moc rozmýšlel a proto i jako vývojář ho dodávám, protože tak mám nad těmi ostatními konkurenční výhodu. Předpokládám, že zákazníci ho budou vyžadovat čím dál víc.
Je pomerne rozdil dat kod pouze zakaznikovi k tomu aby se na nej mohl podivat, pripadne si jej zmodifikovat pro vlastni potreby a uvolnit ho kompletne pod GPL. Naprosto ten prispevek chapu.
Ale docela veřím, že to Microsoft sleduje velice pečlivě. Jakékoliv oslabení a neúspěch konkurence se musí věhlasně troubit do svět, je to velice účinná technika. Stejně by také mohli mluvit o ubývajícím zájmu o jejich Microsoft Internet Explorer, ale přece si nebudou sami škodit. Takhle si běžní lidé řeknou, zájem ubývá ? No já jsme si myslel, že to bude na prd :). A přitom může jít o studenty, kteří se začali živit - nic drastického :). Trochu mi to připomíná jak Ballmer vyhrožoval Asii. :)
je to ale bohuzel tragedie. Myslim to, ze si lide reknou , ze je to na prd. Znamena to, ze firmy (a tedy ti, kteri mohou programatory zivit) se prikloni k te zoufale M$ strategii. Mladsi to nezazili, ale v roce 1996/1997 to byl horor - kdyz nekde nestalo na software windowsNT, tak nemel clovek narok. nastesti se pak linux rozmohl a ten monopolni tlak trochu oslabl.
Nyni se M$ vzpamatovava a ja to vidim cerne. Protoze s temi jejich produkty skutecne nelze delat nic poradne - je mozno sice software vytvaret, ale s lehkosti unixu to nema nic spolecneho. Samozrejme nemyslim na situace, kde sedi 100 programatoru a za pomoci visual-studia nebo .Net vytvari nejake software. Myslim na male firmy, ktere nemaji na ty vselijake certifikace, koupi stale novych verzi atd.
ac sem zatvrzely open-source-ista tak mam z tohoto prohlaseni (at je jakkoli premrstene) velky strach, protoze vsude kolem sebe vidim lidi, kteri opensource radi a s vervou pouzivaji, ale jaksi zapominaji, ze nelze jen brat, ale clovek musi i dava. a protoze zijeme v kapitalizmu a tvrdych konkurencnich podminach (opensource nevyjimaje), tak utlum vyvoje op.src. podleme musi nastat. mam takovy pocit, ze hodne lidi developujicich op.src. v minulych nekolika letech utika do komercniho sektoru za vidinou uziveni rodiny. a je to celkem logicke... proste pred par lety byl boom a ten uticha, stejne jako uticha boom inet technologii (coz podle me ma jisou souvislost). proste dnesni studentici neplacaji na kolenou novy OS zadarmo, ale radi OS zadarmo pouzivaji.
nedej boze jestli se za nekolik let posledniho dechu opensource povede precejen prinutit M$ aby snizil cenu. to se bohuzel asi dostaneme k tomu, ze stejne jako apple vymenil procesory i nejeden dneska nadseny linuxak vymeni OS za levnou a stale se vyvyjejici alternativu op.src. OS tj. NG M$ os.
takze longhorn sice muze byt nejvetsi propad M$, ale tezko ho dokaze polozit, cimz cokoli dalsiho musi byt uz jen lepsi :(
podle me nerizena a euforicka filozofie samoregulujicihose velmi silne distribuovaneho systemu bohuzel (stejne jako evoluce) sice muze dospet do lokalniho maxima, ale ne do globalniho... (tot v obecnosti dle mne nejvetsi problem op.src.)
ted kdyz sem si to precetl, vypada to jak emotivni cast Balmerova prohlaseni proti op.source :))) ... tak to radsi neberte vazne, nebo to nejak zdementujte, at z toho nemam tak blbej pocit...
ja to vidim presne opacne. Vidim trendy, ktery naopak OSS davaj to co mu chybelo a to je jasnej design a smer vyvoje a placene profi vyvojare. Mluvim konkretne o projektu Eclipse.org, coz je podle me po strance designu nejlepsi OSS projekt co znam. Predtim jsem par let pouzival Linux a znal i par lidi z komunity, ale neveril jsem tomu designu, bylo to dost kodu okolo jadra a ovladacu design byl prevzat z UNIXu, X ... Videl jsem sice spoustu OSS projektu, ale MNOZSTVI NIC NERIKA, povetsinou to byly male tooly, krete vubec nemohly konkurovat komercnim projektum. Ted kdyz je Linux + OO.org + Eclipse tak to je jiz balik se kterym se da pracovat. Podle me projekty typu Eclipse bohate pervazej svym vyznamem klidne 1000 malejch OSS projektu. Jeho hodnota je v designu integraci organizaci konsorcia a i akceptaci firmami, vyvojovem procesu, explozivnim a smysluplnem rustu. Az Eclipse me prinutil brat OSS vazne!!! Je to take nova strategii firmy typu IBM chtej udelat z vetsiny SW komponentu a zit ze sluzeb protoze to dovedou, tim zaroven potopi konkurenty, kteri by jinak potopili je. Jaky prospech (servisy) by mela treba IBM ve svete 100% MS? Co je dobre pro OSS je to ze projekty se bijou i mezi sebou (konkurence) treba IBM+Gentoo vs. JBOSS nebo Linux vs. Solaris a dle me OO.org podle me nejspis dostane konkurenta od Lotusu zaloz. na Eclipse....
Myslite, ze by Sun uvolnil StarOffice, kdyby tu nebyl MS Office rozsiren tak masove?
Dokazu si predstavit situaci, kdy Sun Office a MS Office maji zhruba stejny dil trhu. Pak by asi radeji Sun na Office balíku vydelaval, nez daval kod k dalsimu vyvoji OpenOffice. To same mi pripada ze Sun dela se Solarisem. Nerikam, ze Solaris, nebo StarOffice jsou spatne, pouze je Sun nedokaze tak prodavat, jako se to dari MS.
Jasne o tom to je, ale stav trhu 50:50 je stav jiste rovnovahy a to rovnovahy vratke (odchylky ve prospech jednoho se zesiluji ne tlumi) takze pokud by MS mel 51 spis by dosahl na 55... az 95, to same SUN. Pak je OSS prostredkem jak uskodit konkurenci a sam si trochu pomoct, to jsem napsal, dulezite je ze z toho profituje OSS - zakaznik. Zisky SW prumyslu to nahlodat muze (proto taky MS spustil FUD kampan) a asi nahloda ale cast se jich presune na konzultace a to je to o co jde fy jako SUN nebo IBM...
No tak teto polomafianske organizaci neverim ani nos mezi ocima, pripomina mi to tvrzeni ze linux umi jen 256MB swap .... mhhh ja mam 2G ... jo a v dobe kdy to bylo emzeno jsem mohl mit 256*256MB swap .... holt chybicka se vloudila.
Takze mozna huraaaaaaaaaa pribiva nas, ono kdyz M$ zapomina to nasobeni....
Ja to naopak vnimam jako pozitivni zpravu pro OpenSource:
Znamena to jen to, ze stale vice firem pouziva Linux a samozrejme ne vsichni uvolnuji kod pod GPL. Podle me to znamena spis prichod firem na platformu Linux nez co jineho.
Naprosto prirozeny vyvoj.
Reseni postavene na Linuxu a vnucene zakaznikovi navic prinese Linuxu vetsi prestiz,
takze i ten, kdo jen bere a nechce davat, nakonec prispeje k rozsireni Linuxu.
A cele to znamena jen to, ze M$ bere Linux zatracene vazne a ze vi, ze mu nemuze konkurovat nicim jinym nez marketingem.
Takze bych si to vylozil jako dobrou zpravu a zaroven volani M$ o pomoc :)
Já to vidím tak, že spousta firem, která by si před časem o Linux neopřela ani kolo ho vzala na milost a tu a tam špitne že ho používá. Nicméně pod OS licencí nic nevydá. Takže procentuelně je v současnosti méně firem které pod OS publikují. To mi však žíly netrhá, protože o to víc firem ho používá komerčně a ty za něj pro změnu občas něco zaplatí čehož zase vzužijí komerční distribuce linuxu aby vyvíjely různé zajímavé fíčury pro linux a po čase je uvolnili pod nějakou z OS licencí. Jen těch driverů by to chtělo ještě víc a na úplně všechno a hned a funkční ...
Okolo dostatocne zaujimavych veci vznika komunita ludi, ktory sa o danu problematiku zaujimaju a obetuju jej podstatnu cast svojho volneho casu, pripadne sa jej venuju profesionalne. Milovnici aut travia cele dni tuningom. Mladi chemici sa bavia vyrobou vybusnin. Kvetinari sa staraju o svoje zahradky.
Ostanme chvilu pri milovnikoch aut. Sikovny tuner sa mesiac hral s vylepsenim vyfuku. Postup a vysledok svojej prace zverejni ostatnym nadsencom v oblasti, povedzme prostrednictvom Internetu. Par ludi si jeho postup precita, niekolko z nich dokonca zopakuje na svojich autach.
OSS vyvojar pracoval mesiac na kernelovej podpore viacerych procesorov. Svoj vysledok (zdrojovy kod) zverejni. Ak chcem vysledok jeho prace pouzivat, na rozdiel od tuningu auta nemusim opakovat cely postup, ktory k vysledku viedol. Proste zoberiem zdrojovy kod a skompilujem ho. Analogiou v tuningu by bol stroj, ktory by na poziadanie vyrobil auto aj s vytunovanym vyfukom, to vsetko za 2 koruny.
Vo svete softveru pracujeme s nehmotnymi vecami. To nam umoznuje budovat daleko komplexnejsie systemy ako v inych profesiach, kde sa pracuje s hmotou. Odkedy je Internet dostupny sirokym masam, vieme efektivne zdielat myslienky. V kombinacii s "nehmotnostou" to pre OSS znamena schopnost konkurovat mamutim softverovym firmam.
Tak ako tu stale budu ludia, ktori si tunuju auta, budu tu aj OSS vyvojari. OSS vsak moze ohrozit:
* Pravne prekazky. Ak bude tvorba OSS postihovana pravne, zmensi to zaujem komunity. Vid softverove patenty.
* Neochota vraciat pozicane do komunity (nezabije, ale moze oslabit).