Problem u tohohle uvazovani byva, ze lidi zacnou paberkovanim - tzn. resit ty prtave vydaje nekde na konci. Strukturalne je problem uplne jinde a to i kdyby tohle konkretni prerozdelovani (ktere je v pomeru k celemu statnimu rozpoctu plivnutim do rybnika) nebylo, tak ten neuteseny stav proste pretrva a tim ze tohle skrtnete problem proste a jednoduse nevyresite.
Ale ano, předložit dokáže, říká se tomu omezená role státu.
Neboli definovat základ služeb, které má stát poskytovat (bezpečnost, legislativa, kontrola a law enforcement, izs, sociální systém, vzdělání, paterni site (doprava, ne internet) ...), a všechno ostatní obecně prospěšné činnosti, pokud nejsou ziskové, nechat na jednotlivých subjektech (motivace daňovým zvýhodněním docela funguje).
Netvrdím, že je to průchozí, ale prostě že není systémové řešení je nesmysl.
A k výkřikům snad jen jedinou poznámku - v situaci, v jaké momentálně coby ekonomika jsme, považuji jakékoli další, byť marginální, zvyšování zátěže daňového poplatníka tímto způsobem za nebetyčnou drzost a provokaci.
27. 6. 2024, 19:16 editováno autorem komentáře
Nevím jak u her, ale u filmu to určitě není pravda. Film není jen komerční byznys, ale i umění. A umění odjakživa bylo, je a bude nutní podporovat. Komerčně úspěšné věci se smusí strefovat do masového vkusu a to má k umění hodně daleko. Umění v herním průmyslu je otevřená otázka, ale umím si představit podporu edukačních her.