Obsah
1. Apple Macintosh 128 K a 512 K – vznik legendy
2. Technické parametry počítače Apple Macintosh
3. Grafický subsystém Macintoshe
4. Programové vybavení – operační systém
5. Textové, rastrové i vektorové grafické editory
6. Hry
7. Apple Macintosh Plus
8. Odkazy na Internetu
1. Apple Macintosh – vznik legendy
Slavný mikropočítač Apple Macintosh Personal Computer, který je známý spíš pouze jako Macintosh nebo Mac je společným dílem Steva Jobse a Jefa Raskina (i když se tito pánové neměli v lásce). Již v roce 1979 vydal Jef Raskin knihu nazvanou „The Book of Macintosh“, ve které se objevují všechny základní ideje použité později právě v Macintoshi: grafické uživatelské rozhraní (textový režim nebyl podporovaný a to ani při startu systému), objektově orientované programování i ovládání počítače, síťová infrastruktura a jednotný přístup k obrazovce a tiskárně. Steve Jobs si Macintosh představoval jako počítač pro široké masy lidí, jeho cena by podle něj neměla překročit 500 (tehdejších) dolarů.
Obrázek 1: Osobní počítač Apple Macintosh, na kterém je spuštěný grafický rastrový editor MacPaint.
Doba nebyla pro vznik Macintoshe právě příznivá, Steve Jobs se několikrát nepohodl s Johnem Sculleym, tehdejším generálním ředitelem firmy Apple (ostatně rok po uvedení Macintoshe na trh byl Steve Jobs právě kvůli zásahu Johna Sculleye z Apple „odejit“, aby se po několika letech triumfálně vrátil).
Obrázek 2: Logo počítače Apple Macintosh 128 K, vlevo se nachází logo firmy Apple, které v té době ještě bylo duhové, teprve později se „přebarvilo“ do jednoho barevného odstínu.
V každém případě je však tento počítač jak programovým, tak i designovým skvostem, se kterým je radost pracovat. Už samotné uvedení počítače na trh dne 24.1.1984 bylo velkou událostí, na kterou se dodnes vzpomíná (především ). Připomínám jen, že v roce 1984 se odehrává i děj slavného Orwellova románu, proto byl také Macintosh prezentován sloganem Why 1984 won't be like „1984“, přičemž roli Velkého Bratra hrála firma IBM a její snahy o nastolení jednotného standardu – IBM PC. Režii tomuto reklamnímu videu dělal samotný Ridley Scott.
Obrázek 3: Snímek ze slavného reklamního videa na Apple Macintosh, které bylo odvysíláno pouze jednou jedinkrát a to v nejdražším reklamním čase – o přestávce Super Bowlu. Celé video můžete najít například na Youtube, příslušné odkazy jsou uvedeny pod článkem.
2. Technické parametry počítače Apple Macintosh
Mikropočítač Macintosh byl řízen mikroprocesorem Motorola 68000, který byl taktovaný na 7,834 MHz. Na stejné frekvenci byly provozována i zařízení připojená na společnou interní sběrnici. Kapacita operační paměti RAM činila 128 kB u modelu Macintosh 128 K, pozdější modely (Macintosh 512 K) obsahovaly i 512 kB. Základní součásti operačního systému byly uloženy v paměti ROM o kapacitě 64 kB. První verze Macintoshe se 128 kB paměti RAM se běžně označovala jako Macintosh 128K Personal Computer, verze s 512 kB jako Macintosh 512 K Personal Computer. Kromě interních zařízení, jako je disketová mechanika pro diskety s kapacitou 400 kB (používal se záznam pouze na vrchní stranu diskety), byly k dispozici i dva sériové porty. Zvuk měl tento počítač pouze monofonní osmibitový (programově řízené přehrávání samplů).
Obrázek 4: Tým, který vyvinul Macintosh i jeho programové vybavení. Člověka v popředí držícího samotný Macintosh asi není zapotřebí dvakrát představovat – je jím Steve Jobs.
Macintoshe se staly známé také svým promyšleným designem, jednalo se o kombinaci počítače, disketové jednotky s elektrickým vysouváním a monochromatického monitoru s velikostí úhlopříčky pouze devět palců do jedné společné skříně. K počítači se dodávala také originální klávesnice a jednotlačítková myš, která byla pro ovládání operačního systému nezbytná. Počítač se i díky své poměrně nízké zaváděcí ceně 2495 dolarů stal na trhu velkým hitem, později si uživatelé stěžovali zejména na malou kapacitu operační paměti RAM, která byla z tohoto důvodu v pozdějších modelech rozšířena na 512 kB.
Obrázek 5: Malý vtípek – původní Macintosh s operačním systémem Mac OS X.
3. Grafický subsystém Macintoshe
V tomto článku nás zajímají zejména grafické schopnosti počítače Macintosh. Kupodivu nejsou příliš veliké, což poněkud koliduje se zažitou představou Macintoshů jako „grafických děl“ (i když v porovnání s tehdejšími PCčky vybavenými vesměs grafickými kartami CGA na tom Macintosh nebyl nejhůře). K dispozici byl pouze jeden grafický režim, ve kterém bylo možné zobrazit rastrový obraz o rozlišení 512×342 pixelů monochromaticky. Tvůrci počítače se tedy rozhodli zbavit se nesnadno programovatelných grafických čipů používaných na jiných platformách, zcela vynechali možnosti barevného výstupu a místo toho v operační paměti pouze vyhradili místo pro framebuffer o velikosti cca 20 kB, ze kterého si příslušný řídicí čip postupně načítal barvy jednotlivých pixelů – co pixel, to jeden bit.
Obrázek 6: Úvodní obrazovka hry Arkanoid nevypadá v monochromatickém grafickém režimu nejhůře.
Na první pohled netypické rozlišení má výhodu v tom, že zachovává poměr stran 3:2 (plus dva mikrořádky navíc). Fyzické rozlišení přitom bylo v obou směrech (vertikálním i horizontálním) rovno cca 72 DPI, což je výhodné zejména pro přesnou typografii. Mimochodem, právě 72 DPI se používá například i v PostScriptu jako základní délková jednotka.
Obrázek 7: Aplikace HyperCard představovala poměrně jednoduše ovladatelné vývojové prostředí, ve kterém mohli i běžní uživatelé tvořit jednoduché programy.
Zvolené rozlišení navíc na interním devítipalcovém monitoru vypadalo velmi pěkně a dodávalo grafickému uživatelskému rozhraní zdání velké profesionality (dodnes si pamatuji ten zvláštní pocit, dělat na „skutečném“ Macintoshi v době, kdy jich bylo v ČR pouze několik desítek a ostatní znali pouze PCčka s MS DOSem a textovým režimem, popř. osmibitové domácí počítače – na Amigu a Atari ST si uživatelé a potenciální kupci museli počkat ještě celý rok po uvedení Macintoshe na trh). Samotná grafika není na Macintoshi žádným zvláštním způsobem podporovaná (chybí podpora skrolování, spritů, blokových přesunů atd.), grafická paměť je tvořena, jak jsme si již ostatně řekli v předchozích odstavcích, kontinuálním blokem paměti o velikosti 21kB, ze které se postupně čtou hodnoty jednotlivých pixelů tak, jak se vykreslují na obrazovku. Tento systém uspořádání video paměti je zachován i v pozdějších modelech, například v dále popsaném Macintoshi Plus, který taktéž podporoval pouze monochromatický režim zobrazovaný na interním monitoru.
Obrázek 8: Jedna z variací na šachy.
4. Programové vybavení – operační systém
S počítačem Macintosh byl dodáván i operační systém se striktně grafickým uživatelským rozhraním, který se primárně ovládal kombinací klávesnice a jednotlačítkové myši. V použitém grafickém uživatelském rozhraní se již objevuje většina ovládacích prvků (widgetů), které se používají dodnes. Základem jsou modální a nemodální okna, jenž lze (většinou) zvětšovat, zmenšovat i posouvat, do kterých se umisťují další ovládací prvky, především tlačítka, textová pole, textové řádky, rozbalovací seznamy atd. Vzhledem k tomu, že lidé dokážou velmi rychle a poměrně přesně rozeznávat tvary, je mnoho operací reprezentovaných ikonami, které představují zjednodušené obrázky skutečných objektů či manipulací s objekty. V současnosti je možné si původní operační systém Macintoshe vyzkoušet v některém z emulátorů – uvidíte, že význam některých ikon zůstal dodnes zachován.
Obrázek 9: Word verze 1.0 vznikl, jak jinak, právě pro Macintosh (souběžně se však vyvíjel i Microsoft Word pro DOS, který však byl koncipovaný zcela odlišně – nejednalo se o skutečný WYSIWYG, ale spíše o obdobu WordPerfectu).
5. Textové, rastrové i vektorové grafické editory
Kromě operačního systému byly již v základní výbavě Macintoshe přítomny i další programy, například známý MacPaint (vytvářela se pomocí něho jednobarevná rastrová grafika v pevném (!) rozlišení 576×720 pixelů) a neméně známý MacWrite (textový editor typu WYSIWYG, který ještě po dlouhou dobu zůstával nepřekonán). Později byly dodány i další aplikace, například vektorový editor MacDraw. Program MacPaint byl i přes svoji zdánlivou jednoduchost poměrně oblíbený a i pozdější Photoshop používal prakticky stejné grafické uživatelské rozhraní, i když množstvím funkcí se jednalo o aplikaci zcela jiné kategorie.
Obrázek 10: MacWrite – jeden z prvních WYSIWYG textových editorů.
Obrázek 11: MacPaint – rastrový grafický editor, jehož grafické rozhraní i ikony jistě nebudou uživatelům Photoshopu neznámé.
Obrázek 12: MacDraw – vektorový editor.
6. Hry
I přes grafické omezení dané pouze monochromatickým grafickým režimem bez hardwarové podpory spritů apod. bylo pro Macintosh vyvinuto poměrně velké množství her různých žánrů. Screenshoty některých dnes již klasických her jsou uvedeny níže.
Obrázek 13: Na Macintosh byl samozřejmě portován i Tetris, což je hra, na které je absence barev asi nejpatrnější.
Obrázek 14: Shadowgate – jedna z grafických adventur.
Obrázek 15: Hra DarkCastle je poměrně brutální.
7. Apple Macintosh Plus
Třetím modelem produktové řady Macintosh je počítač nazvaný Macintosh Plus, jehož prodejní cena byla při jeho uvedení na trh v roce 1986 nastavena na 2599 dolarů. Podobně jako výše popsaný Macintosh 128 K a Macintosh 512 K, je i tento počítač umístěn v kompaktním obalu spolu se zabudovaným monochromatickým monitorem, jehož velikost i rozlišení grafického režimu bylo stejné, jako u předchozích dvou modelů, tj. 512×342 pixelů. K několika poměrně významným změnám v technickém vybavení počítače však přece jen došlo. Především byla použita modernější verze disketové mechaniky, která dokázala kromě původních jednostranných disket s kapacitou 400 kB pracovat i s oboustrannými disketami o kapacitě 800 kB. Čtení i zápis dat se tak urychlilo takřka dvojnásobně, protože obě čtecí/zápisové hlavy mohly pracovat souběžně bez nutnosti zvýšení rychlosti otáčení disket v mechanice. Způsob zápisu na diskety se však u všech Macintoshů odlišoval od způsobu používaného u počítačů IBM PC, takže vzájemný přenos dat mezi oběma platformami byl poměrně komplikovaný, nehledě na to, že mnoho tehdejších PCček obsahovalo disketové mechaniky pro diskety o velikosti 5 1/4 palce a nikoli pro 3 1/2palcové diskety.
Obrázek 16: Macintosh Plus při pohledu zepředu.
Dalším rozšířením, které je z dlouhodobého hlediska mnohem významnější, je přidání externího rozhraní SCSI, pomocí něhož bylo možné k Macintoshům připojovat velké množství dalších zařízení, například skenery, externí pevné disky, mechaniky CD-ROM apod. Přidání tohoto rozhraní bylo velmi důležité, protože Macintosh Plus nebyl rozšiřitelný pomocí přídavných karet, na rozdíl od PCček. Externí SCSI rozhraní, které je z technologického hlediska mnohem vyspělejší než například paralelní port, se posléze stalo standardním doplňkem takřka celé produktové řady Macintosh; první počítač, který toto rozhraní již neobsahoval, byl známý iMac. Poslední novinkou, kterou se počítač Macintosh Plus odlišuje od svých předchůdců, je možnost rozšíření kapacity operační paměti pomocí známých paměťových modulů SIMM. Kapacitu paměti bylo možné zvýšit na 1 MB, 2 MB či celé 4 MB, což bylo na tehdejší dobu velmi vysoké číslo (samotný mikroprocesor Motorola M68000 sice dokázal obsloužit i paměti s větší kapacitou, omezení na 4 MB se vztahovalo především na počet konektorů pro moduly SIMM).
Obrázek 17: Pohled na konektory umístěné v zadní části Macintoshe Plus. Do SCSI konektoru je zapojený externí pevný disk.
S tak velkým množstvím operační paměti již bylo možné pracovat s celou novou generací aplikací, jakými jsou například Microsoft Word či Microsoft Excel (ano, jedny z dnes nejúspěšnějších uživatelských aplikací na světě se vyvíjely právě na Macintoshích, teprve mnohem později si Microsoft vcelku logicky vytvořil vlastní systém s grafickým uživatelským rozhraním).
8. Odkazy na Internetu
- 1984 Apple's Macintosh Commercial (video):
http://www.youtube.com/watch?… - The Father Of The Macintosh:
http://www.folklore.org/StoryView.py?… - Macintosh:
http://en.wikipedia.org/wiki/Macintosh - Macintosh Plus:
http://en.wikipedia.org/…cintosh_Plus - 1984 advertisement:
http://en.wikipedia.org/wiki/1984_(television_commercial) - Jef Raskin:
http://en.wikipedia.org/wiki/Jef_Raskin
