Pravděpodobně tušíte, že dnešní klávesnice mají své kořeny v psacích strojích. Od nich převzaly jak princip, tak samotné rozložení kláves, které nazýváme QWERTY podle pořadí kláves v první řadě.
Vše začalo v roce 1714, kdy si Henry Mill podal patent na první stroj kladoucí písmena na papír vedle sebe. Jeho řešení se bohužel nedochovalo. Určitě mělo ale klávesy uloženy v jiném pořadí.
Abychom zjistili, jak se právě toto rozložení zrodilo, musíme trochu blíže do budoucnosti, a to do roku 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter. Ten uměl psát pouze kapitálky (velká písmena) a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5000 kusů.
První Typewriter
Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí tohoto stroje, který už obsahoval přeřaďovač (shift) a bylo s ním možno psát malá i velká písmena pomocí stejných kláves.
Nás ovšem bude zajímat už první Typewriter. Při jeho vývoji se totiž C. L. Sholes potýkal s nepříjemným problémem. Když jste na stroji psali příliš rychle písmena, jejichž kladívka byla těsně vedle sebe, docházelo k častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným.
Schéma mechaniky Typewriteru
Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou a pro nás klíčovou myšlenkou: Nejčastěji používaná písmena anglické abecedy umístil co nejdále od sebe, aby byla kladívka daleko. Zároveň zvolil takové rozložení, které by pisatele zdržovalo a on tak nemohl mačkat klávesy příliš rychle za sebou.
Navíc pan Sholes nebyl při své práci příliš důsledný a například písmena T a H, která spolu v angličtině tvoří velmi často páry, najdeme těsně u sebe.
Tímto rozložením bylo dosaženo kýženého výsledku. Jeho autor měl ovšem ještě jeden požadavek. Potřeboval kvůli marketingu na stroji demonstrovat rychlost psaní, což se neslučovalo s původní myšlenkou „zpomalovacího” rozložení. Proto provedl ještě jednu úpravu a všechna písmena, která tvoří slovo „Typewriter”, umístil do jednoho řádku.
Díky úspěchu Typewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které jej rozšířily do celého světa. A dnes už víme, že se toto nesmyslné rozložení udrželo dalších 130 let.
Některé národy zavedly drobné úpravy. Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se k nám začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozné klávesy Z a Y, protože Z se v němčině používá mnohem častěji než Y. Jelikož se v té době u nás psalo hlavně německy, zcela přirozeně jsme toto rozložení prevzali.
Francouzi to mají ještě komplikovanější. Ti nepoužívají rozložení QWERTY, ale přehozením Q a W s písmeny A a Z získali klávesnici AZERTY. Podobných změn a úprav najdeme ve světě pochopitelně více.
I dnes tedy díky tradici používáme klávesnici, která nás nutí psát pomalu, přestože jsme vymysleli mnoho metod, jak psát co nejrychleji. Uživatelé, kteří za sebou mají kurz psaní všemi deseti prsty, mohou jistě potvrdit. Bohužel nejpoužívanější písmeno A, které píšeme malíčkem na levé ruce, hovoří za vše.
Pochopitelně jsme neobjevili žádnou novinku a o tomto problému se už ví velmi dlouho. Světlo světa spatřilo také mnoho návrhů, které klávesnici výrazně vylepšily. Můžeme jmenovat například Dvořákovu zjednodušenou klávesnici (Dvorak Simplified Keyboard), jejíž návrh pochází z roku 1936.
Dvořákův návrh je mnohem ergonomičtější a nabízí jednoznačně rychlejší přístup k nejpoužívanějším klávesám. Ty jsou umístěny v prostoru základního postavení prstů na klávesnici, kam dosáhneme nejsnadněji. Samohlásky jsou navíc umístěny na jedné straně, a tak se obě ruce mohou pravidelněji střídat.
Dvořákovo rozložení z roku 1936
Proč tedy nepřejdeme na lepší klávesnice, když dnes už k žádným mechanickým problémům nedochází? Technicky to pochopitelně problém není. U většiny počítačových klávesnic stačí použít šroubovák, klávesy „vydlabat” a znovu nasadit v jiném pořadí.
Kdybyste to chtěli zkoušet, stačí pak už jen najít a použít správné klávesové mapy. Ve Slackware jsou například v /usr/share/kbd/keymaps/i386/dvorak/ a nahrát je do systému. V konzole například programem loadkeys.
loadkeys dvorak.map V Xkách pak stačí napsat příkaz
setxkbmap dvorak Bohužel dnes je již rozložení QWERTY natolik standardní a tradiční, že jen těžko dokážeme přesvědčit masy, aby přešly na jinou klávesníci, přestože může být mnohem lepší než ta stávající.
Až vám ale bude příště někdo nadávat, že „do toho tlučete jako datel”, řekněte mu, že za to nemůžete. Ať si jde stěžovat jinam. Může za to C. L. Sholes.
ČLÁNKY DO MAILU