Letošní LinuxAlt je již třetím ročníkem zajímavé brněnské akce, ze které se tak pomalu ale jistě stává akce „tradiční“. Letos se sešlo velké množství kvalitních přednášejících a velmi zajímavých témat. Konferenci pořádá volné sdružení Linux v Brně, které nyní spadá pod společnost Liberix.
Pokud LinuxAlt neznáte, pak vězte, že se jedná o komunitní akci, na které se přednáší především o odborných tématech, určených pro uživatele, administrátory, síťaře a další lidi pohybující se okolo linuxových systémů. Koncepci bychom mohli shrnout slovy „od lidí pro lidi“. Na rozdíl od mnoha komerčních konferencí se zde tedy neprezentují firmy, ale jednotlivci se svými příspěvky.
Do jisté míry je tak LinuxAlt pokračovatelem odkazu pražských OpenWeekendů, které dříve organizoval studentský klub Sillicon Hill. Poslední ročník se však konal v roce 2005 a další podobně velkou akci tohoto typu přinesl až LinuxAlt.
Den první
LinuxAlt se koná v moderních prostorách Fakulty informačních technologií při VUT v Brně. Komplex nabízí špičkový komfort jak přednášejícím, tak i posluchačům, nechybí vyspělá audiovizuální technika i možnost přímého záznamu přednášek.
Samotná konference se konala ve dvou přednáškových sálech: větší nabízel prostor pro 150 posluchačů, menší pak poloviční kapacitu. Přednášky probíhaly paralelně v obou sálech, bylo tedy možno volit mezi dvěma tématy.
U vchodu bylo možno na stánku zakoupit DVD z obou předchozích ročníků (dvě média z každého) za symbolickou stokorunu, zdarma jste si pak mohli odnést nálepky, instalační CD distribuce Fedora 9 (32 i 64 bitů) a další drobné předměty. V předsálí bylo možno zakoupit také odbornou literaturu z knihkupectví Mareček, které je také již tradiční součástí konferenčního ruchu.
Jaroslav Řezník, Jozef Mlích a Martin Šenkeřík: OpenMoko
Úvodní přednáška se dotýkala zajímavého tématu, kterému se na Rootu věnujeme i my: telefon Neo FreeRunner. Jelikož se stále ještě vlastně jedná o novinku, většina posluchačů viděla Neo poprvé a jednalo se proto o velmi atraktivní přednášku.
Jaroslav Řezník nejprve popsal peripetie při získávání prvních FreeRunnerů v České republice. Celkem 37 lidí se zúčastnilo akce vtipně nazvané „Kulový blesk“, kdy se několik týmů podílelo na dodání a rozvezení telefonů. Apple umí reklamu, ale my jsme to dohnali ještě mnohem dál.
Dále následovala samotná prezentace telefonu a jeho příslušenství. Přednášející naplno využívali digitální zpětný projektor, pod který vkládali vše důležité a při mnohonásobném zvětšení bylo vše velmi dobře vidět.
Zmíněny byly nejen hardwarové nedostatky, ale i licenční a technické problémy. Velký problém telefonu je, že firmware GSM není open-source a dokonce není možné jej ani aktualizovat, protože firma nesmí distribuovat aktualizační utilitku.
Velmi podobný problém je s 3D akceleračním čipem Glamo, ke kterému není dostupná dokumentace, a proto není možné jej v tuto chvíli nijak využít. V nové verzi prý už 3D čip vůbec nebude.
Do budoucna výrobce plánuje také výměnu GSM čipu, který bude konečně podporovat rychlejší datové přenosy, experimentuje se s UMTS a dalšími technologiemi. Na rychlejší přenosy si tedy budeme muset počkat na nový hardware.
Poměrně velkým problémem je i výdrž na baterie, protože telefon se nesprávně uspává a probouzí, takže výdrž je velmi malá. Když je špatná konstelace hvězd, tak se telefon už neprobudí.
Problém se ale prý řeší a přístroj by měl při úspěšném usínání časem vydržet i několik dní. Bohužel v tuhle chvíli je to jen pouhých několik hodin. Navíc se při úplném vybití baterie už nepodaří telefon nastartovat. Musíte si půjčit nabitou baterii, s ní nabootovat, baterie vyměnit a pak nabíjet svou baterii. Naštěstí jsou baterie kompatibilní s telefony Nokia.
Zazněly i informace o budoucnosti FreeRunneru. Třetí verze nabídne pravděpodobně výkonnější procesor (533 MHz), podpora EDGE, kamera a nový GPS čip. Objeví se možná příští rok na Vánoce.
Zazněla i kritika originálního operačního systému, který většina uživatelů nahrazuje jinými linuxovými distribucemi. Původní software tu nemáme, byl vlastně nepoužitelný a moc toho neuměl. Měl sice hezčí barvy než ostatní, ale to je tak všechno.
Jako další operační systém byly představeny distribuce ASU a Qtopia. Každá distribuce má svá specifika i nevýhody. Liší se v mnohém, i samotném bootování. Bootování je někdy otázka i tří minut. Podle toho, co všechno máte nainstalované a spouštíte.
Během přednášky byly předvedeny tři různé přístroje s rozdílným softwarem a zaznamenali jsme i několik různých technických problémů. Je jasné, že se nejedná o klasický telefon pro běžného uživatele. V tuhle chvíli je možno přístroj doporučit jen linuxovému fanouškovi či vývojáři. Většina věcí jako je flashování firmware je poměrně složitá a běžný uživatel by je určitě nezvládl.
Milan Zamazal: Svobodný software a zrakově postižené uživatelé
Milan Zamazal je zaměstnancem společnosti Brailcom, o.p.s., která se zabývá vývojem open-source nástrojů pro zrakově postižené.
V menším přednáškovém sále pro zhruba 70 posluchačů probíhala další atraktivní přednáška o tématu, ke kterému se běžný uživatel v podstatě nemůže dostat: nevidomý uživatel počítače a svobodný software.
Pro slepce má počítač stejný význam jako pro běžného uživatele, ale umožňuje mu dělat věci, které by jinak dělat vůbec nemohl.
Nevíme, kolik nevidomých uživatelů doopravdy je, ale reálně je to velmi malá skupina. Problematika speciálních potřeb při použití počítačů se však netýká jen nevidomých, ale i lidí s jiným postižením.
Přednáška se zabývala nejen technickými problémy, ale i tím, kdo a jak by měl řešit potíže této skupiny uživatelů. Trh sám by na to nestačil, protože komerčním výrobcům se nevyplatí vytvářet specializované nástroje pro takto úzkou cílovou skupinu. Proto je potřeba, aby vývoj podporoval stát. V tom jsou samozřejmě mnohé státy podstatně dále než Česká republika.
Představeny byly hardwarové a softwarové prostředky pro zrakově postižené uživatele, jako jsou braillské řádky a softwarové syntetizéry. Svobodný software má výhodu v tom, že se sdílí kód, kooperuje se a řešení jsou do jisté míry jednotná.
V linuxovém světě je navíc prostor pro mnoho různých řešení a alternativ v podobě specializovaných linuxových distribucí.
Existuje pak několik linuxových řešení, která dovolují zrakově postiženému uživateli s počítačem pracovat. Je to úprava jádra, která je sice univerzální a robustní, ale není uživatelsky příliš přívětivá. Představena byla také další, a podstatně zajímavější možnost, rozšíření editoru Emacs, která využívá hlasový výstup. Řešení je to podstatně příjemnější a jak bylo prakticky předvedeno, i velmi použitelné. Je však omezeno jen na aplikace spouštěné v Emacsu.
Z hlediska dnešního desktopového prostředí je nejzajímavějším zpřístupnění běžných grafických aplikací. K tomu je využíváno specializované aplikační rozhraní AT-SPI, které sleduje práci v aplikacích a dokáže je předávat dále třeba hlasové čtečce. Nevýhodou tohoto řešení je, že je velmi složité, ale jinou možnost nemáme.
Existuje několik různých specializovaných linuxových distribucí, vyvíjených speciálně pro zdravotně postižení. Z obecných distribucí se systematicky této problematice věnuje jen Ubuntu.
Aktuální trend je spíše nepoužívat specializované distribuce, ale využít standardní řešení.
Největším problémem těchto řešení je nedostatek vývojářů, času a peněz a také nedostatečná spolehlivost softwarových komponent. Specifickým problémem je to, že pokud přestane fungovat jediná komponenta celého řetězce, uživatel se ocitá před ‚černou obrazovkou‘ a čeká jej restart systému.
Každý má možnost částečně přispět do vývoje a pomoci zpřístupnit svůj software nevidomým. První krok je neškodit a používat standardní nástroje. Hlavně je potřeba při vývoji aplikací myslet.
Adam Hauner: Bug tracking pro vývojáře
Přednášející Adam Hauner je zkušeným vývojářem a prošel různými vývojářskými projekty, během jejichž realizace se setkal s mnoha různými chybami. Jako vývojář se nejčastěji s chybou setkáváte právě vy a musíte ji hlásit.
Cílem přednášky bylo představit problematiku sledování chyb a zároveň motivovat uživatele k jejich hlášení.
Podle Haunera je důležité, aby se hlásilo maximální množství chyb. I duplicitní bugy jsou lepší než bugy, které nebyly nahlášeny. Hlaste všechno. I kdybyste měli pocit, že je to maličkost. Nahlášením chybu určitě neuděláte.
Systémy pro sledování chyb jsou důležité pro týmovou práci, je možno hlídat stav jednotlivých problémů a je podle nich možno kvalifikovaně rozhodnout o vydání verze. Zároveň je možno nastavit důležitost priorit jednotlivých úkolů. Obvykle je požadavků více, než mohou vývojáři zvládat. V tu chvíli je třeba začít prioritizovat.
Bug tracking systémy jsou důležité pro všechny vývojáře bez rozdílů, ať už vyvíjejí proprietární nebo otevřený software. Z mnoha open-source projektů je samozřejmě známe a mnohdy jdou otevřené veřejnosti. V důsledku vedou ke zlepšení kvality software.
Jan Pinkas: Jabbim – vytváříme Jabber/XMPP řešení pro lidi
Jan ‚Pinky‘ Pinkas pracuje ve společnosti HumboldTec, která provozuje největší české Jabber servery na doménách Jabber.cz, njs.netlab.cz, jabbim.sk a dalších. Je tedy v otázce Jabberu osobou nejpovolanější.
Přednáška shrnula problematiku protokolu XMPP a Jabber řešení. Sám protokol XMPP není Jabber řešením. XMPP je k Jabberu jako HTML k webu.
Jabber služby jsou totiž tvořeny nejen samotným protokolem a software, ale infrastrukturou, které jsou kolem nich vytvořeny: uživatele, služby, funkce a podobně.
Zmíněny byly také problémy protokolu XMPP jako chybějící heartbeat, roztříštěnost jednotlivých funkcí, nemožnost převodu JID mezi servery a relativně malý počet uživatelů. Chybí nám nějaká podstatná výhoda. Proti konkurenčním řešením Jabber nenabízí žádnou novinku.
Pinky narazil i na bolestivé místo Jabberu – dlouhodobou neschopnost prorazit mezi běžné uživatele. Podle jeho názoru chybí velké servery s kvalitní podporou. My jsme za Seznam rádi. Konečně přichází velký hráč, který nabídne Jabber řešení běžnému uživateli.
Jabberu také chybí jednoduchý klient pro běžného uživatele, který by nabízel snadné ovládání hlavních funkcí. To, co jde ve Skype jedním tlačítkem, na to v XMPP světě potřebujete 5 minut a dvě vysoké školy.
Změnit tento stav přitom není jednoduché: chybí obchodní model, přechodu brání vendor lock in, Jabber nenabízí žádné výrazné výhody a překvapivě i decentralizace. Uživatelé nechtějí možnost výběru. Lidé chtějí, aby jim někdo řekl: ‚nainstaluj si tohle a bude to fungovat‘.
Pro uživatele je Jabber příliš komplikovaný a vyžaduje od nich řadu vědomostí a zkušeností. Ideální by bylo, kdyby dokumentace k Jabberu vůbec nebyla potřeba.
Proto je třeba začít připravovat jednodušší řešení, přímočařejší klienty, snadné ovládání a pohodlné funkce.
V letošním roce je na serverech Jabbim 145 000 registrovaných uživatelů, 22 500 aktivních uživatelů a více než 8 300 přihlášených uživatelů ve špičce. Bohužel rosteme pomaleji než dříve.
Na Jabbim serverech stále probíhá vývoj, nedávno byl nasazen nový ICQ transport pojmenovaný jako HiICQ – ten umožňuje využívat avatary, status zprávy, typing notify, bezproblémová čeština, nízká režie a synchronizace kontakt listů. Projekt pracuje také na vlastním Jabbim klientu, který je vyvíjen pod svobodnou licencí a nabízí mnoho moderních funkcí. Snažíme se vytvářet klienta, který je skutečným leaderem vývoje XMPP technologií. Budeme implementovat hlas.
Stano Hoferek: Modifikácia Ubuntu ISO obrazu
Stano Hoferek je autorem Ubuntu derivátu nazvaném Greenie. Několikrát jste si o něm mohli tady na Rootu přečíst. Má tudíž mnoho zkušeností s modifikací standardní distribuce. Na své přednášce představil způsob, jak je možno zjednodušit instalaci systému, kterou často opakujete a používáte na více strojích. Nejjednodušší možností je upravit si instalační médium.
Dalším důvodem pro vytváření derivátů je snaha přidat funkce, které v původní verzi nejsou. Z konzervativnějších distribucí vznikají liberálnější.
Teoretický úvod k této přednášce byl velmi krátký a dál se již jednalo spíše o praktický workshop, který měl ukázat „jak se to dělá“. Napoprvé to nikdy nefunguje jak má. Není šance.
Klíčem je prý trpělivost, pevné nervy, sada programů a připojení k internetu.
Schmidt Michal: Linux jako real-time systém
Nejnavštěvovanější přednáška z celého dne. Do malého sálu pro 70 lidí se vešla téměř stovka posluchačů, valná část jich samozřejmě stála. Velký zájem byl o to překvapivější, že se jednalo o velmi odbornou přednášku, která se zabývala poměrně komplikovanými procesy v jádře.
Real-time Linux se snaží zrušit co nejvíce latencí, které vznikají při běhu systému. Je třeba vhodně vyřešit obsluhu IRQ, zbavit se spinlocků, ohraničit „inverzi priorit“ a podobně.
Padla také příjemná informace o tom, že real-time jádra mají jen velmi malý dopad na zhoršení celkového výkonu a podpora nízkých latencí se dostává do hlavního jádra. Vývoj RT-preempt má jasný cíl dostat se do upstream Linuxu.
Část vlastností se už do hlavního vývojového jádra dostala, ale ještě zbývá začlenit dvě důležité části: zpracování přerušení ve vláknech a náhradu spinlocků. Možná se začlenění přerušení ve vláknech dočkáme už v jádře 2.6.29.
V poslední části přednášky bylo zmíněno, že se nejedná o žádný experiment, ale Red Hat tento RT patch implementuje v rámci Red Hat Enterprise MRG, který běží nad RHEL 5. MRG implementuje i certifikovanou real-time Javu.
Radek Vokál: Jak se zapojit do vývoje Fedory a novinky v distribuci Fedora 10
Blíží se nám vydání nové Fedory 10 a uživatelé se proto čím dál více zajímají o novinky, které tato progresivní distribuce nabídne. Radek Vokál představil to nejzajímavější z technologických vylepšení.
Fedora nově umožní sdílení WiFi přes nový NetworkManager, ve kterém nyní stačí jen zadat jméno nové sítě a její zabezpečení a z vašeho počítače se stane plně funkční AP. Vývojáři zapracovali také na podpoře zvuku a vylepšili PulseAudio, které nyní reaguje na přerušení a odstraňuje time polling.
Fedora přinese i vylepšení podpory pro infračervená zařízení a umožní ovládání systému pomocí dálkového ovladače a podobně. Internetové uživatele potěší podstatně rozšířená podpora webových kamer, za kterou stojí nové ovladače v linuxovém jádře. Při běžném používání potěší také vylepšený PackageKit, který nabízí více informací o balíčcích a příjemnější prostředí.
Poměrně hodně změn se dotýká také desktopového prostředí. Jako standardní prostředí je nasazeno GNOME 2.24.1, do něj patří nový IM klient Empathy či Gstreamer, který nabídne automatickou instalaci potřebných kodeků. V případě zájmu si uživatel může nainstalovat i KDE ve verzi 4.1.2.
Naprostou novinkou je nástroj nazvaný First Aid Kit. Jedná se o aplikaci, která dokáže v případě, že se něco nepodaří, poradit nebo dokonce vyřešit některé problémy automaticky. Zatím je First Aid Kit v plenkách a obsahuje jen několik pluginů. Postupně ale vytváříme další.
Fedora nabízí i funkci, se kterou nedávno přišlo Ubuntu – s možností přihlášení uživatele jako hosta. Fedora ovšem využívá podporu SELinuxu, která nabízí vyšší bezpečnost a omezuje hostitelského uživatele skutečně na nutné minimum.
Velmi zajímavým nástrojem je Security Audit, který dokáže zkontrolovat nastavení systému, konfiguraci utilit a vyhledá problémy, které mohou ohrozit bezpečnost. Aplikace je silně konfigurovatelná a umí zkontrolovat opravdu velké množství vlastností.
Fedora nyní při startu využívá systém upstart, což by mělo přinést mimo jiné částečně zkrácenou dobu startu. Podle Radka Vokála to ale stále není ideální a na vylepšení se nadále pracuje. Jeden z velkých projektů Fedory se zabývá zrychlením startu systému, který by se měl zkrátit na podstatně lepší časy.
Informace z druhého dne si přečtete zítra…
ČLÁNKY DO MAILU