Java

Minulý osmý díl by věnován pokročilejším funkcí, jako jsou pohledy a uložené procedury. Také jsme si zatím pouze okrajově ukázali, jak tyto funkce využít v rámci aplikace JavaFX. V dnešním devátém dílu se budeme věnovat další práci s PG funkcemi a ukážeme si zobrazení tabulkových dat pomocí pohledů.

Minulý sedmý díl by věnován představení konkrétního obecného řešení implementace zobrazení dat z databázové tabulky. V dnešním osmém dílu se budeme věnovat pokročilejším funkcím PG jako jsou pohledy a uložené procedury. Samozřejmě si také ukážeme, jak tyto funkce využít v rámci aplikace JavaFX.

Minulý pátý díl seriálu byl zaměřen na krátký úvod do problematiky databází a konkrétně PG, připravili jsme si v něm data pro první ukázkový příklad a začali postupně tvořit potřebné GUI i výkonný kód. V dnešním šestém dílu dokončíme potřebný kód pro základní zobrazení dat z tabulky ve formuláři.

Minulý třetí díl seriálu byl věnován vytvoření a úpravě kostry ukázkové aplikace, ve které budeme postupně postupně demonstrovat možnosti vývoje aplikací JavaFX. V dnešním čtvrtém dílu se zaměříme hlavně na vytvoření akcí a reakcí na uživatelské události GUI a prvního specializovaného okna pro ukázkový příklad.

V prvním dílu našeho nového seriálu jsme se velmi krátce seznámili s platformou JavaFX. Také jsme si připravili vývojový systém a prostředí včetně pomocných aplikací. V dnešním druhém dílu se již pustíme do vývoje. Ukážeme si jednoduché aplikace pro Java a JavaFX tak, jak je automaticky vytváří IJI.

První díl seriálu článků o platformě JavaFX, který je vlastně pokračováním avizované „pedagogické“ série pro potřeby středních a vyšších odborných škol. Vzhledem k mnohem větší rozšířenosti JavaFX proti jazyku Ada (nejen na školách) bude seriál výrazně konkrétněji zaměřený. V prvním díle budeme instalovat.

Pravidelná sonda do světa otevřeného softwaru. Dnešní nabídku tvoří zajímavý fork Ubuntu, hexadecimální editor, 3D návrhář rozložení nábytku a kalendář Timetracker. Opět nechybí maličkost k zamyšlení, tentokráte především pro adepty na programátorská místa.

Pravidelná středeční sonda do světa otevřeného softwaru. Dnes nabídneme minimalistický LAMP server, konvertor multimediálních souborů pro BFU, nakreslíme grafy a vysypeme je do různých formátů a s minimálními znalostmi programování zkusíme vytvořit RPG. Nebude chybět ani blbinka na závěr.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Clojure i o knihovnách, které mohou programátoři pracující v Clojure využít, si popíšeme zajímavě koncipovanou knihovnu nazvanou Clisk. Tato knihovna slouží pro programovou syntézu textur a její největší předností je podpora interaktivního vytváření a modifikace textur.

Pro doplnění informací, které jsme si doposud v seriálu o jazyce Java (JVM) uvedli, si v několika článcích popíšeme velmi zajímavý projekt LuaJIT. Již z názvu tohoto projektu je zřejmé, že se jedná o „konkurenční “Just in Time překladač, který je možné použít společně s programovacím jazykem Lua.

Porovnání základních vlastností tří virtuálních strojů – JVM, Lua VM a Python VM – bude dnes dokončeno. Zabývat se budeme voláním funkcí a metod a také implementacemi různých programových smyček. Nakonec přijdou všechny instrukce, které se mohou použít v bajtkódech JVM, Lua VM i Python VM.

V dnešní části seriálu (nejenom) o programovacím jazyku Java a JVM bude provedeno závěrečné porovnání trojice virtuálních strojů: JVM, Lua VM a Python VM. Zaměříme se především na porovnání struktury bajtkódu, přesněji řečeno instrukční sady všech tří porovnávaných virtuálních strojů.

V předchozí části tohoto seriálu jsme si podrobně popsali, jakým způsobem je realizováno zpracování výjimek v bajtkódu JVM. Dnes tuto poměrně rozsáhlou problematiku dokončíme, protože si ukážeme způsob práce s výjimkami v programech, které jsou překládány do bajtkódů Lua VM a především pak Python VM.

Poslední porovnání virtuálního stroje Javy, VM jazyka Python a VM programovacího jazyka Lua se bude týkat způsobu zpracování výjimek. Jedná se o velmi důležitou součást prakticky všech moderních virtuálních strojů a jak vyplyne z dalšího textu, mohou být výjimky zpracovány mnohdy i značně odlišnými způsoby.

Na předchozí část seriálu o JVM (a dalších VM), v níž jsme si popsali volání funkcí a metod v Python VM, dnes navážeme, protože si vysvětlíme princip implementace generátorů a uzávěrů v Python VM. Díky podpoře uzávěrů a zejména generátorů je možné v Pythonu psát některé algoritmy velmi elegantním způsobem.

I v dnešní části seriálu o JVM (i o dalších typech virtuálních strojů) se budeme zabývat problematikou volání funkcí a metod. Již víme, jak je řešeno volání statických i nestatických metod a konstruktorů v JVM, známe i volání funkcí, metod a uzávěrů v Lua VM, takže zbývá vysvětlit řešení této problematiky v Python VM.

Dalšími důležitými instrukcemi, které jsou součástí bajtkódů prakticky všech virtuálních strojů, jsou instrukce určené pro volání funkcí, popř. metod. Právě touto poměrně rozsáhlou problematikou se budeme zabývat v dnešním článku. Nejdříve opět začneme s popisem JVM, později navážeme popisem Lua VM a Python VM.

V předchozí části seriálu o programovacím jazyku Java i o JVM jsme si na čtveřici demonstračních příkladů ukázali, jakým způsobem se v Javě překládá programová smyčka typu for-each do bajtkódu. Dnes si řekneme, jak se se stejným typem programové smyčky pracuje v bajtkódu programovacího jazyka Lua.

V dnešní části seriálu o Javě i o virtuálním stroji tohoto jazyka společně dokončíme téma, kterému jsme se věnovali již v minulém díle. Popíšeme si, jakým způsobem je v bajtkódu Python VM realizován přístup k prvkům složených datových typů, konkrétně k prvkům seznamů a n-tic.

Dnešní část seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy je opět věnována popisu společných vlastností, ale i rozdílů mezi bajtkódy JVM, Lua VM a Pythonu. Dnes se konkrétně budeme zabývat způsobem předávání a vyzvedávání parametrů funkcí/metod a taktéž prací se složenými datovými typy.

V dnešní části seriálu Javě se již počtvrté budeme zabývat porovnáváním vlastností bajtkódů JVM, Python VM i Lua VM. Ukážeme si způsob překladu příkazu „return“ a zejména pak překlad počítaných programových smyček typu „for“ (řekneme si i o historii tohoto klíčového slova).

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Java i o virtuálním stroji Javy se již potřetí budeme zabývat porovnáváním vlastností bajtkódů JVM, Python VM i Lua VM. Zaměříme se především na způsob překladu programových smyček typu „while“ a „do-while“ (popř. „repeat-until“) do bajtkódu.