Periferie

V poslední době se v diskusním fóru cz.comp.linux i v mnohých dalších množí dotazy ohledně stabilitu Linuxu na tom kterém hardwaru. Stabilita a spolehlivost byly vždy považovány za stěžejní vlastnosti Linuxu a jsou důležitým argumentem jeho zástánců. Byla by tedy škoda, kdyby Linux o pověst stabilního systému přišel.

Minulý týden se objevila tisková zpráva firmy Compaq, kterou uváděl následující titulek: "Compaq a Intel pro urychlení trhu s enterprise servery". Na první pohled tuctová tisková zpráva, kterých společnosti jako Compaq chrlí týdně desítky, aby uklidnili investory a aby editoři papírových počítačových magazínů měli čím zaplácnout prvních patnáct stran. Tentokrát však stojí za to pokračovat ve čtení a za zdánlivě pozitivním úvodem (všichni přeci chceme dynamičtější trh s enterprise systémy) objevit tak trochu hořkou zprávu - procesory Alpha končí.

Položil jsem autorovi Ripleye (počítač nositelný na těle) elektronickou poštou několik otázek. Můžete si tedy přečíst exkluzivní rozhovor, který poskytl Cliff Leong magazínu ROOT.cz

Ó nikoli vážení čtenáři, Ripley není hlavní postava z Vetřelce, a alien je zde jen obyčejným slovem, například ve vámi diktovaném dopise. Ripley je "wearable computer", tedy přenosný počítač ve smyslu snadno nositelný na těle a ovládaný především hlasovými pokyny, jehož tvůrcem je Cliff Leong.

K napsání tohoto článku mě inspiroval dopis Romana Smělého, který chtěl vědět, zda se jeho počítač nebude pod Linuxem zadýchávat. A protože toto téma by mohlo zajímat širší okruh čtenářů, pokusím se trochu načrtnout, jak moc je Linux (ne)náročný.

O Linuxu se říká, že má nízké požadavky na hardware. Snadno je možné jej použít k "recyklování" starých počítačů 386 a 486. Obvykle se používají speciálně upravené jednoúčelové distribuce a počítač lze pak použít jako router, firewall nebo terminál. Jsou ale tyto počítače schopně zvládnout některou současnou univerzální distribuci?

Důležitým předpokladem správného fungování serverů i desktopů je pohodová funkce jejich hardware. U elektronických součástek je to především dobré odvádění ztrátového tepla, aby teplota v jejich okolí byla co možná nejmenší. Proto instalujeme do skříní počítačů pasivní i aktivní chladiče a skříně pak do klimatizovaných místností.

Ačkoli mnohým lidem, zabývajícím se vážněji počítači, Linuxem a internetem, připadá televize jako pokleslé médium, vyzývající k pasivnímu konzumování toho, co nám někdo jiný naservíroval až pod nos, nemusí být taková karta pro příjem televize v počítači vůbec špatná věc. Rozhodně se hodí při zdlouhavé kompilaci programů a nebo za situace kdy potřebujete na chvíli vypnout mozek a jenom se chvíli dívat. Velice lákavou se navíc jeví možnost snímání statických obrázků nebo digitalizace videa.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.

V mnoha začátečnických Internetových diskusních fórech se lidé často ptají na to, jaký počítač si mají koupit. Zpravidla se pak diskuse rozvine kolem procesorů, zda je lepší Intel, nebo AMD a o kolik je ten či onen rychlejší. Opačným extrémem je stav, kdy uživatelé kupují počítač "naslepo". Nechají se uspokojit hrubými parametry a nezajímá je jaké konkrétní součástky budou v počítači instalovány. Teprve za půl roku si vzpomenou, že by na počítač chtěli nainstalovat také Linux, ale ouha. Grafická karta funguje jenom v režimu VGA a modem nefunguje vůbec.

V dnešní části seriálu se podíváme na to, jaký SMP počítač vlastně můžeme sehnat. A také uvedu některé praktické rady při upgrade na SMP.

Minule jsme si uvedli výkony, kterých dosáhl SMP počítač v některých, přiznejme si však, že pečlivě vybraných, úlohách. Dnes přidáme některé další výsledky. Na rozdíl od minulé části se však podíváme také na aplikace, u kterých nejsou výhody SMP tolik patrné.

Platí u víceprocesorového počítače, že 2 x 400 MHz = 800 MHz? Na tuto a další otázky odpovídá pokračování miniseriálu o SMP počítačích.

Jistě všichni znáte tři oblíbené klávesy, které jsou určeny pro jakýsi OS, jejichž význam je však poněkud diskutabilní. Pravděpodobně "nejraději" je mají "pařani". Jejich využití při hře spočívá zejména v ubezpečování se, že systém stále běží ;) Ale co s nimi v Linuxu? Nezbývá než vzít silný šroubovák a vydloubnout...

Jistě ten pocit znáte. Právě jste si koupili nový počítač, nainstalovali jste na něj svůj oblíbený operační systém a pak už si jen užíváte rychlejšího běhu nejrůznějších efektních a náročných window managerů. Všechno se vám zdá úžasně rychlé, a nechápete jak jste to mohl s tou starou "šunkou" tak dlouho vydržet.

Společnost Transmeta včera oznámila na tiskové konferenci, na čem přesně pracuje. Tato společnost vznikla v roce 1995 a až do včerejšího večera (nebo amerického poledne) byla zahalena neprodyšnou rouškou tajemství. Vědělo se, že pracuje na nové generaci procesorů, ale to bylo vše. Po celou dobu ovšem přitahovala pozornost novinářů, díky svému hvězdnému obsazení.

Chvalozpěv na zařízení Palm (nyní pod křídly společnosti 3com, dříve US Robotics) jsem slýchával často a z různých zdrojů. Proto, když se mi nabídla příležitost jeden z modelů recenzovat, neváhal jsem ani chvilku. Zvláště, když jsem zjistil, že oproti ostatním kapesním počítačům jsou Palmy již tradičně velice otevřené a tak existuje mnoho aplikací pro práci s nimi i na un*xových desktopech.

Oznámení spuštění nové verze služby Linux Hardware

Jak jsem minulý čtvrtek slíbil, vracíme se ještě jednou k tématu Psion a Linux. Tentokrát ovšem nepůjde o komunikaci kapesního počítače se stolním PC s Linuxem, ale přímo o instalaci Linuxu na počítač Psion Series 5!

... bývá často každá snaha marná. Jeden z našich čtenářů se s námi po přečtení článku o naší anabázi s upgradem procesoru podělil o svojí podobnou zkušenost. Tentokrát byli protihráči Windows NT a ZIP mechanika.

Kapku jsem váhal, jestli mám celému světu (nebo alespoň té části, která čte Roota) předvést, co všechno lze dokázat při tak jednoduché věci, jako je upgrade procesoru. Ale pak jsem si řekl: "ať se čtenáři pobaví"!

Při pročítání nového čísla Softwarových novin mě zaujala rubrika ANO/NE, kde se dva problematiky znalí protivníci snaží obhajovat svůj názor na konkrétní problém. Tentokrát šlo o to, jestli se vyplatí kupovat tzv. Windows2000 ready počítače. Musím říct, že jsem po přečtení této rubriky zůstal "koukat jak zjara". Kam ten svět spěje?

Jednou z bolestí Linuxu je (nebo doufejme, že byl) absolutní nezájem ze strany výrobců hardwaru. Situace se sice pozvolna zlepšuje (spíše zásluhou šikovných lidí než výrobců), ale přesto je třeba být při výběru železa opatrný. Jak tedy nejlépe postupovat?