Periferie

Povíme si pohádku o tom, jak Linux k rozumné podpoře pro klávesničky a myšky přes profil BT HID přišel. V hlavních rolích babička a jaderní vývojáři.

Cílem tohoto článku není popsat celou instalaci Gentoo krok po kroku (od toho tady je skvělý Gentoo Handbook). Pokusím se pouze upozornit na problémová místa instalace a zprovoznění kompatibility s 32bit programy. Dále se podíváme na to, jaké výhody nám může platforma AMD64 přinést a jaké navýšení výkonu můžeme očekávat.

Dnes si povieme o niektorých záludnostiach, ktoré nás čakajú pri konfigurácii XFree86, spravíme upgrade na Debian testing a budeme sa kochať KDE 3.1.5. Samozrejmá vec, že sa budeme vrtať v konfigurákoch.

Tento článok sa zaoberá dvoma aspektami spolupráce Linuxu a notebooku s Centrinom. Pozrieme sa na to, ako za behu meniť rýchlosť procesora a ako rozbenúť a pripojiť do siete wi-fi kartu zo sady Centrino.

Hneď na úvod musím oznámiť, že nie som Linux guru, ale obyčajná lama aká rastie všade okolo. Záhadným spôsobom sa mi nedávno podarilo nainštalovať Debian/Linux na dosť exotický hardware - Sun SPARCstation4. Tento článok popisuje niektoré pozoruhodné okamihy tohoto mystéria.

Shodou okolností se mi do ruky dostala Jornada 568, rok starý model PocketPC 2002. Chci tu shrnout, jak moc je použitelná proti Linuxu a co od ní lze a nelze čekat.

Jaký hardware máme zvolit pro provozování databázového serveru? Tento článek není úzce spjat s databázi PostgreSQL a lze jej použít prakticky pro libovolný databázový software na platformě I32. Článek se snaží být co možná nejobecnější vzhledem k rychlosti změn v hardware.

V předchozí části jsme si popsali principy XKB a ukázali jsme si vzorovou konfiguraci rozložení klávesnice. Dnes nás čeká dokončení. Povíme si o tom, jak pracovat se skupinami, a uvedeme si pár ukázek. A nakonec jeden tip na hardwarovou úpravu.

Nelíbí se vám rozložení vaší klávesnice? Otrlejším povahám lze doporučit různé hardwarové úpravy, v nichž povětšinou figurují pila a kladivo, zbytek světa si může přečíst tento úvod do tajemného světa XKB, knihovny, jež je součástí XFree86 a s jejíž pomocí lze s klávesnicí provádět téměř cokoli.

Síťové systémy bezvláknové optiky (FSO) jsou v povědomí veřejnosti zakořeněné jako systémy s topologií point-to-point vyžadující přímou viditelnost. Pokusím se zde tuto představu částečně nabourat.

Dnes si povíme o nových klávesnicích a myškách vybavených Bluetooth technologií a o tom, co na to říká náš tučňáček s modrými zuby.

Může výrobce bez vašeho souhlasu updatovat zařízení, která vám prodal? Může vám z nich smazat data? Michaelu Steilovi z Německa Microsoft smazal bez upozornění data z jeho Xboxu a Michaelovi se to nelíbí. Napsal proto něco jako otevřený dopis, jehož překlad vám přinášíme.

Jádra v moderních linuxových distribucích již nemají s USB zařízeními nejmenší problémy. Ty jsou však s dostupnými ovladači - či chcete-li jadernými moduly - pro zařízení, která nejsou vaším jádrem přímo podporována. Na podporu ze strany výrobců se nemůžeme příliš spoléhat, a pokud některý z nich ovladače pro Linux poskytuje, téměř určitě je nenaleznete na instalačním cédéčku dodávaném se zakoupeným zařízením.

O hrdinném tažení tučňáků, kteří spojivše své síly vytáhli do boje proti komerčním paralelním systémům. Podrobněji se podíváme na systém Beowulf, zmíníme výhody a nevýhody linuxových klastrů a v závěru se zaměříme na dostupný hardware pro klastery.

Minule jsme si trochu přiblížili architekturu procesorů rodiny Intel P6. Přitom se nejedná o žádnou paralelní architekturu. Počítače s takovými procesory jsou klasické, von Neumannovského typu, přičemž principu paralelismu využívají pouze uvnitř svých výkonných jednotek. Navenek se chovají jako sekvenční systémy.

Opensource FSO zařízení Ronja 10M Metropolis se už dočkalo mnoha instalací po celém světě. V tomto článku zrevidujeme aspekty praktického nasazení této technologie a nastíníme proběhnuvší a chystaný vývoj projektu Ronja.

Povídka o velevážené rodině procesorů Intel P6. Minule jsme si rozdělili úrovně možné paralelizace výpočetních systémů do tří skupin. Vraťme se nyní zpět k nejnižšímu stupni -- využití principu paralelnosti na úrovni hardwaru. Popíšeme si architekturu procesorů rodiny P6 firmy Intel.

O fyzikálních limitech, lovcích mamutů a nějakém tom škatulkování do tří kategorií. Dnešní úvodní díl nového miniseriálu o paralelismu vás stručně uvede do problematiky "vytváření souběžnosti". Podíváme se na to, proč nemusíme čekat na kvantové počítače a co pro zrychlení našich mašin můžeme udělat už dnes.

Od nahého počítače po brutální dynamický router :). Jak jsem slíbila minule, dnes si povíme, jak rozchodit v provinční síti zebru, na co si dát pozor apod. A když už jsme u toho, tak si teda povíme, jak rozchodit i téměř všechno ostatní :)

Jste šťastným majitelem notebooku? V dnešním článku se dozvíte, jaká uskalí na vás čekají při stěhování tučňáka do přenosného počítače, konkrétně do UMAX ActionBook 570T. Popsané zkušenosti se ale mohou hodit pro jakýkoliv notebook.

Ve Vltavě již uplynulo mnoho vody od chvíle, kdy jsme si naposledy pověděli něco o Bluetooth pod Linuxem. Mezitím se v této oblasti mnohé posunulo a téměř nic z toho, co jsme si povídali minule, již neplatí. Ukažme si tedy nové cesty, jak rozjet Bluetooth pod Linuxem.

Po delší době vás znovu vítám u pokračovaní seriálu o vypalování pod Linuxem. Co se dnes dozvíte? Něco o multisession vypalování, něco o vypalování na RW média, řeč bude i o Packet writing, v neposlední řadě i o Mount Rainier a také o CD Plus technologii.

Dříve či později dojde každý uživatel počítače k rozhodnutí, že jeho hi-tech miláček nestačí stoupajícím nárokům. Výměna některých komponent nebo raději celého počítače způsobí nejen vítr v peněžence, ale též vrásky na čele znalého uživatele Linuxu. Jaké komponenty vybrat, aby vše fungovalo i pod Linuxem bez větších problémů?

Dnes, 22. dubna 2003, uvádí firma AMD na trh 64bitový procesor nové generace zvaný Opteron, který je založen na architektuře x86-64, nedávno přejmenované na AMD64. Možná je vám též povědomé jméno Hammer nebo SledgeHammer. Ale ať se dnes jmenuje jakkoliv, podívejme se, co nového nám přináší.

Po přečtení článku "Nejjednodušší online teploměr" jsem se rozhodl k napsání tohoto článku. Hned na úvod se ale sluší poznamenat, že se chci pouze podělit se svými zkušenostmi, jak lze provozovat podobný teploměr, nechci se pouštět do diskuse, zda je ještě jednodušší, levnější apod. Nejde o nic jiného než o některým známý projekt DigiTemp, jehož autorem je Brian C. Lane.

Dnešní článek tak trochu naplňuje motto našeho serveru, které zní "Informace (nejenom) ze světa Linuxu". Ve dvou dílech si formou recenze představíme poměrně unikátní řešení aplikačního serveru Apple Xserve postaveného na bázi architektury PowerPC a UNIXového operačního systému Darwin (Mac OS X). V dnešní první části se zaměříme na hardwarovou stránku věci.

Mnohé z nás určitě zaujal online teploměr, který přímo na internetových stránkách zobrazuje aktuální venkovní teplotu. Řadu zájemců ale odradí poměrně složité zapojení nebo nutnost naprogramovat nějaký jednochip. Ale existuje jednoduché zapojení, které sestává ze dvou součástek, konektoru a kabelu. Celková cena je nižší než 200 Kč.

V dnešním, posledním dílu seriálu se dozvíte o adresaci a routování v těchto sítích, co je potřeba udělat pro připojení, jaké jsou při stavbě a provozu sítě problémy a jaká je budoucnost těchto sítí.

V minulém dílu jsme si řekli, co jsou komunitní sítě, proč vznikly a co nabízejí. Dnes se podíváme trochu "dovnitř", jaký se používá hardware a jak vypadá organisační struktura.