Textové editory

Na pultech knihkupectví se nedávno objevila velmi zajímavá kapesní příručka pro všechny uživatele populárních editorů Emacs a Vim. Pojďme ji společně prolistovat.

V dnešním článku dokončíme popis nejvýznamnějších nových vlastností sedmé verze textového editoru Vim. Podrobně si popíšeme nové vlastnosti skriptovacího jazyka, zejména význam všech nových datových typů a na ně navazujících rozšířených jazykových konstrukcí. Nebude chybět ani zhodnocení paměťových nároků a rychlosti práce nové verze v porovnání s verzí předchozí.

V tomto dvojčlánku bych chtěl čtenáře seznámit s novou verzí známého textového editoru Vim, která - prozatím však pouze v testovací fázi - přináší několik podstatných vylepšení verzí předchozích. Jedná se zejména o integrovaný slovník a rozšíření interního skriptovacího jazyka o nové datové typy a jazykové konstrukce. Kromě toho jsou opraveny i některé nedostatky z předchozích verzí.

PDF je velmi oblíbený a univerzální formát pro textové dokumenty. Prohlížet ho můžeme pomocí mnoha programů, ale firma Adobe vydává svůj vlastní prohlížeč, který je volně ke stažení na Internetu. Nedávno vyšla jeho nová verze. Co přináší nového?

V předchozí části tohoto miniseriálu jsme si stručně vysvětlili některé přednosti a zápory textových editorů Vim a Elvis. V závěrečné části půjdeme již více do hloubky, protože si ukážeme jak konkrétní rozdíly v chování těchto editorů, tak i nastavení, pomocí kterých lze Elvis nakonfigurovat takovým způsobem, aby se co nejvíce podobal Vimu.

Tento článek je určen především pro uživatele textového editoru Vim, kteří jsou nebo budou, podobně jako já, různými okolnostmi donuceni používat textový editor Elvis. Popisuji zde jak společné vlastnosti obou výše zmíněných editorů, tak i některé významné rozdíly, které by mohly přechod mezi nimi zkomplikovat. Osobně sice pro svoji práci preferuji Vim, někdy se však použití Elvise nevyhnu, proto se snažím si práci s ním co nejvíce zpříjemnit.

Dnešní část seriálu bude věnována dvojici témat. Prvním z nich je popis souborových formátů vhodných pro přenos osnovy (hierarchického textu) mezi různými aplikacemi. Druhým tématem je stručné představení aplikace FreeMind - jde o významný program Open Source vyvíjený licencí GPL, který lze použít pro "myšlenkové mapování", tedy pro činnost, kterou nelze pomocí outline editorů plnohodnotně a efektivně provádět.

V dnešní části seriálu o outline editorech si ukážeme, jakým způsobem je možné zpracovávat hierarchicky strukturovaný text s osnovou ve dvou pokročilých a současně i programovatelných textových editorech - Emacsu a jEditu.

Pár let uběhlo od předchozího dílu tohoto seriálu a na vim.sf.net se urodilo mnoho nových báječných VIM pluginů. Pojďme si ukázat ty nejlepší z nich.

V dnešním pokračování seriálu o outline editorech nejprve dokončíme část věnovanou popisu maker TVO. Konkrétně se budeme zabývat způsobem barevného zvýraznění uživatelsky definovaných řetězců. Posléze si popíšeme dostupné možnosti uložení osnovy do vhodného externího souborového formátu.

Dnešní díl seriálu o outline editorech je věnován bližšímu popisu maker TVO pro textový editor vim. Zmíním se o základních i pokročilejších příkazech, které je možné při editaci osnovy použít, tvorbě hypertextových odkazů a o nastavení vlastních barev pro zvýraznění nadpisů.