Vývojářský software

Unicode je jedna z nejdůležitějších dnešních technologií, přesto je jeho podpora v Ruby stejně jako v mnoha dalších programovacích jazycích problematická. Pomoc však existuje, možností pomoci je dokonce více. Jak tedy nepodporu unicode elegantně vyřešit?

Na nedávné RubyConf 2007 v Berlíně bylo představeno nové IDE zaměřené na vývoj v Ruby a především v Ruby on Rails. Protože IDE pro Ruby a Ruby on Rails v současné době spíše nejsou nežli jsou, vzbudilo 3rdRail patřičný rozruch. Jaké je? Co nového přináší?

Když se řekne „skriptovací jazyk“, většina lidí si téměř povinně vybaví jazyky jako jsou Perl, PHP, Python nebo Ruby. Skriptovacích jazyků je však celá řada a jedním z nich je právě i Groovy. Byť je Groovy kvantitativně jen jedním z mnoha jazyků, kvalitativně mezi nimi rozhodně vyniká.

V posledním díle seriálu o utilitkách pro Ruby věnovaném systému Rake se budeme zabývat využití Rake ve webovém frameworku Ruby on Rails. Nakonec si vezmene křišťálovou kouli a podíváme se do budoucnosti, jinými slovy podíváme se na chystané novinky v Rake.

V dnešním díle seriálu o utilitkách pro Ruby přijdou na přetřes jednotlivé knihovny pro tvorbu specifických tasků, naučíme se balit balíčky pomocí Rake, mazat dočasné soubory, ale také automatizovat testování naší aplikace a generovat dokumentaci.

V dnešním díle seriálu o utilitkách pro Ruby budeme pokračovat v popisu buildovacího systému Rake a konkrétně se budeme věnovat třídě FileList. Povíme si také další podrobnosti o vyvolávání jednotlivých tasků přímo z těla jiného tasku a řekneme si také, jakých zajímavých úprav doznal modul FileUtils v Rake.

Metoda task není zdaleka jedinou možností tvorby úkolů. Řeč bude jak o tascích umožňující spouštět úlohy paralelně, tak o tascích souborových, které se používají například pro rozdílové kompilace. Povíme si něco i o pravidlech, která definují akce pro více souborů zároveň.

V minulém díle našeho seriálu o utilitkách pro Ruby jsme se se systémem Rake seznámili, dnes si povíme více o práci s ním – věnovat se budeme parametrům Rake z příkazové řádky a zastavíme se také u různých možností závislostí rakeových úkolů.

Vývoj softwaru vyžaduje jasné myšlenky, mnoho kreativity a neustálou schopnost řešit problémy. Protože život vývojáře je vlastně jedna výzva za druhou: kód je větší a složitější, pracujete v týmu a vedoucího projektu máš neustále za zády. Je třeba se postavit všem těm výzvám. Dokážeš to!

IBM je už dlouho aktivním propagátorem formátu Open Document Format. Doposud se ale nijak aktivně nepodílela na vývoji ODF nebo OpenOffice.org. Poté, co společnost oznámila, že se přidává k oficiálním vývojářům OpenOffice.org, se ve světě tohoto otevřeného balíku změnilo jen málo. Ale něco přece jen...

Programovací jazyk Lua možná není jazykem pro všechny a pro všechno, pokud ale hledáte minimalistický a rozšiřitelný jazyk, který by se dal velmi jednoduše a nenásilně používat jako vestavěný skriptovací jazyk vaší aplikace, určitě Luu nepřehlédněte – malá, ale šikovná, taková je Lua.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.

Protože programátoři jsou verbež líná a pracují jen když už vyzkoušeli všechny ostatní alternativy, vymysleli si buildovací systémy, aby jim ulehčovali již tak dost lehkou práci. Pro Ruby existuje buildovací systém Rake, s kterým se dnes naučíme pracovat.

Unixové systémy byly odjakživa vývojářským rájem a vývojářské nástroje zde nebyly nikdy před zraky běžných uživatelů nikterak skrývány. Že programovat neumíte? Chtěli byste umět psát alespoň jednoduché systémové skripty? Zjednodušovat si svou každodenní práci s počítačem?

Dnes se podíváme na distribuci skriptů v Ruby tak, aby pro jejich použití stačilo jediné kliknutí - nacpeme všechny naše kódy včetně knihoven a interpretu do jediného spustitelného souboru. Stačí jej poslat kamarádovi a může jej okamžitě používat, aniž by musel instalovat něco dalšího nebo splnit řadu komplikovaných závislostí.

V posledním díle seriálu o jazyce Fortran si v rychlosti povíme něco o I/O ve Fortranu, a pak už se podíváme blíže na vývoj Fortranu od jeho počátků přes problémy s revizí Fortran 90 až do dnešního Fortranu 2003. Také se zamyslíme nad rolí moderního Fortranu v současnosti, po boku C a C++.

Populární javovské IDE NetBeans pomalu, ale jistě dozrává do verze 6.0. Od poslední stabilní verze se toho hodně změnilo, a NetBeans přicházejí s opravdu přelomovými novinkami. Na co se tedy můžeme těšit? Co všechno se změnilo? A jak nové NetBeans vypadají?