Vývojářský software

V minulých dílech jsme se naučili RubyGems používat z uživatelského a developerského hlediska, dnes to zkusíme z toho maintainerského. Řekneme si více o formátu gemovských balíčků a hned si také ukážeme, jak si vytvořit a podepsat vlastní gemový balíček.

V tomto díle povídání o Fortranu si ukážeme, jak používat různé druhy číselných typů, řetězce, odvozené typy (struktury), generická rozhraní (přetěžování), a podrobněji rozvedeme přístupová práva a použití modulů pro stavbu programů. Povíme si také něco o tom, co nás čeká ve Fortranu 2003.

V tomto díle se zaměříme na práci s poli. Pole jsou denním chlebem Fortranu odedávna a tvoří zdaleka nejpoužívanější datovou strukturu ve výpočtových programech, a tak není divu, že se každý nový standard snaží přinést v tomto směru něco nového a přizpůsobovat se přáním uživatelské základny.

Koncept webových služeb umožňuje protokolem HTTP volat funkce na vzdáleném serveru, předávat jim parametry a pracovat s vrácenými výsledky. Je přitom úplně jedno, v jakém programovacím jazyce je webová služba napsaná i z jakého jazyka ji voláme. Rozdíly se smývají ve formátu výměny dat, kterým je obvykle XML.

LISP je velmi mocný programovací jazyk, disponující důležitou vlastností, která jej odlišuje a vyzdvihuje nad ostatní jazyky. Tou vlastností jsou LISPová makra. Jak ve skutečnosti vypadají a co dokáží? Jak se liší od maker například v C? V článku si odpovíme na tyto a další otázky a předvedeme si i praktické ukázky.

Jste spokojeni se svým editorem Vim či Emacs? Nehlodá ve vás občas červíček pochybností, že editor přece může být při srovnatelných schopnostech i jednodušší? Nebo pokud používáte některý z jednodušších editorů, nezdá se vám, že by editor mohl být i mocnější? Seznamte se s TextMate, skutečným editorem nové doby.

V dnešním povídání o Fortranu se podíváme na formát zdrojového kódu, aritmetiku, výrazy a věci okolo kontroly běhu programu - funkce a podprogramy, výkonné konstrukce (podmínky a cykly). Nakousneme také moduly - stavební bloky moderního Fortranu. Přidáme pár zajímavostí z historie.

Pro většinu současných programátorů je Fortran něco podobného jako staročeština. Na mysli vytanou počítače velikostí parních lokomotiv, krabice plné děrných štítků a zdrojové kódy plné skoků a návěští. Jen pár lidí ze sta vám poví, že Fortran je docela slušný, standardizovaný a stále se rozvíjející kompilovaný jazyk.

V dnešním díle seriálu o utilitkách pro Ruby se budeme opět věnovat balíčkovacímu systému RubyGems. Naučíme se, jak využívat knihoven distribuovaných skrze RubyGems a dokonce si povíme o fintách, které nám umožní přesně specifikovat, které verze knihovny je možné pro projekt použít.

Poslední dobou se stále více a více mluví o populárním webovém frameworku Ruby on Rails. Jak ale vypadá jeho nasazení v praxi? Jaké výhody může firmě přinést nasazení Rails? To nám poví Jan Minárik z firmy iQuest, která zmíněnou technologii dlouhodobě využívá.

Jak programovat v Ruby a v Ruby on Rails si můžete přečíst všude. Ruby má ale také spoustu pomocných utilitek, jako je třeba balíčkovací nebo buildovací systém, o kterých se moc nepíše. Přitom právě ony dělají vývoj mnohem snazší a příjemnější. A co vy — znáte je?

Popularita Pythonu stále roste, projektů v něm přibývá, komunita se rozrůstá. Chystá se Python 3.0, který má přinést rozsáhlé změny a který si, co se zpětné kompatibility týče, servítky brát rozhodně nebude. Jaký bude nový Python? Co všechno přinese? Máme se těšit nebo se obávat?

V předchozím článku jsme si v Open Inventoru vytvořili malé bludiště a jeden tank, se kterým se můžeme nyní v bludišti vesele prohánět. Tanky projíždějící zdmi nejsou ale to pravé pro opravdovou hru. Dnes si tedy přidáme detekci kolizí a rovněž trochu zábavných efektů v podobě střel a explozí.

Po delší době přinášíme na přání čtenářů další dva díly tutoriálu o Open Inventoru, navazující na předchozí jedenáctidílnou sérii. Články ukáží, jak vytvořit jednoduchou tankovou 3D střílečku. V tomto díle vytvoříme bludiště a jeden tank, se kterým se v bludišti budeme moci prohánět.

Scheduler (česky plánovač) je jednou z nejdůležitějších částí jádra operačního systému. Na něm závisí výkon celého systému a hladký běh všech aplikací i při extrémní zátěži. Vývojáři zvažují výměnu plánovače, který je aktuálně používán v Linuxu. Proč by mělo k výměně dojít? Co nový plánovač přinese?