Humor

Na začátku každé hry je nadšení a často také myšlenka, že tenhle nápad udělá díru do světa. Když se pak v podobném duchu vede i vývoj, může se stát, že hra předběhne natolik svou dobu, až nebude nikdo, kdo by ji hrál. Hrdina dnešního komiksu dostal krutopřísný herní nápad a už teď ví, že s hráči nebude problém.

Většina velkých osobností mluví o svém díle jako o svém dítěti. Dokonce z něj dělají i živou věc, o kterou je třeba pečovat, krmit ji, dávat jí vzdělání a do života jen to nejlepší. Kdyby to ale byla pravda, moc hezké by to nebylo. Vlastně by to byl jeden velký humbuk a třídní rozdíl.

I když je stávka nejkrutějším zákonným prostředkem v boji proti nenažranému kapitalistovi, význam tohoto slova se v posledních letech rozrostl až do obludných rozměrů. Někdy běžný člověk jen těžko dokáže pochopit slova odborových předáků, ale stejně jako hrdinu dnešního komiksu i jeho napadne, proč ne?

Staré přísloví říká: když už se to sere, tak na velkou hromadu. Na vlastní kůži to zažila jedna původem japonská firma. Tento týden už ji podruhé v krátkém čase úspěšně napadli zlí hoši. Nechtěli bychom být v kůži toho, kdo to přišel říct nejvyššímu. Oznamovat tak velkou katastrofu není příjemné.

Se změnou pracovního místa očekáváme, že se změní i naše pracovní náplň. Někdy tomu tak je, ale jak už to u IT bývá, tento obor přináší neočekávaná úskalí. Hrdina dnešního komiksu se tak moc snažil dostat ze svého stereotypu, že skončil prakticky na stejném místě, ze kterého tak pracně utíkal.

Virtualizace je dnes tématem číslo jedna. Všechno běží ve virtuálu nebo alespoň v cloudu a za chvíli budeme rádi, jestli budeme mít vůbec reálnou klávesnici a myš. Protože pokud to tak půjde dál, budeme virtualizovat procesor, paměti, disky a možná i připojení k internetu. Dáte si virtuální toust?

Všichni už jste si jistě přečetli to oficiální oznámení o tom, že firma Microsoft koupila „haló haló“ síť Skype. Bla bla bla, miliardy dolarů, bla bla bla. Klasická akvizice, jakých se dějí denně stovky. Zajímavější je ale zákulisí celé transakce, ze které plyne spousta nečekaných souvislostí.

Počítače občas vyvádějí pověstné psí kusy. Tedy oni ti psi by se mohli od těch počítačů už docela dobře učit. Člověk někdy sedí, přemýšlí, dumá, zkoumá a přece mu nejde na rozum, jak právě v takové situaci může počítač dělat tak připitomnělou věc. Občas je ale odpověď jednodušší, než se zdá.

Jistě už jste slyšeli úsloví: všechno nové je špatné. Bohužel se tím začíná řídit čím dál víc lidí a navíc lidí, kteří sedí na vysokých postech a mají rozhodovací pravomoci. Jejich tupost pak nezná mezí a ničí život všem, kteří se snaží o jakákoliv zlepšení a inovace. Naštěstí si s nimi víme rady.

Tak už je to zase tady, je tu opět nejvýznamnější křesťanský svátek, při kterém si slavíme zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tedy, alespoň ti uvědomělejší z nás. Pro ty ostatní je to svátek alkoholu, běhání po návštěvách a mávání klacky všeho druhu. Není tedy divu, že někteří velmi rychle zbloudí.

Sehnat pro konkrétní obor odborníka na slovo vzatého je poměrně těžké i v našich končinách. Seženete hromadu frajírků, podvodníků, vychloubačů, vyčůránků a dalších hochštaplerů, ale téměř nikdy toho, kdo by opravdu vyřešil váš problém. U některých typů problémů je to navíc ještě podstatně těžší.

Lenost je možná pro někoho nemoc, ale co kdyby existovalo řešení, jak dokončit rozdělanou práci a zároveň dělat i to co nás baví? Hrdina z dnešního komiksu se nechal inspirovat tím, co mu nejvíce zabíralo čas a myslel, že řešení na svou lenost našel. Jeho snažení ovšem dopadlo úplně jinak.

Zažili jsme dobu ledovou, železnou, bronzovou a teď zažíváme dobu seriálovou. Všichni slušně připojení k internetu dnes stahují zahraniční vysokorozpočtové seriály a baví se o nich, aby vypadali cool. Ti méně cool bez připojení musejí „sjíždět seriály“ v televizi. Je to podobná, jen trochu jiná liga.

Dnešní doba je zvláštní. Především tím, že se špičkové technologie dostávají do rukou běžných smrtelníků. To, co bylo dříve považováno za vojenskou techniku, máme dnes každý doma v počítači nebo mobilním telefonu. Někdy je tomu přesně naopak – každý puberťák má lepší mobil než kdejaký tajný agent.

My čekali jaro, a zatím přišel mráz, tak strašlivou zimu nepoznal nikdo z nás, … se zpívá v píšničce od skupiny Fešáci, a přesně tak nyní vypadá počasí, někde prší, jinde se dokonce objevují velké sněhové vločky a to ve chvíli, kdy už se mnozí z nás těšili na sluníčko. My ale víme, proč to tak je.

Jaro se nám kvapem blíží a s ním přicházejí i jisté povinnosti, které jsou prostě nevyhnutelné. Ať už se jedná o ty přirozené (jako páření), ale i ty nepřirozené (jarní úklid), vždycky je to neuvěřitelná otrava. Navíc je tato činnosti spojena s mnoha riziky. Zvlášť v tom prvně jmenovaném případě.

Nebudeme si vůbec nic nalhávat – svět je prostě hrozný. Lidé se vzájemně nenávidí, všichni vám do očí lžou, každý vztah je plný přetvářky. Prostě hrůza a děs. Člověk si ale říká, jestli neexistuje nějaké snadné řešení celého toho problému. Jestli nestačí jen správně něco pozměnit a svět bude snesitelnější.

Touha po nových funkcích nás často žene do vod s nestabilními binárními proudy a někdy dopadneme tak, že jsme rádi, když se nám podaří doplavat zpátky na břeh. Hrdina z dnešního komiksu sice na břeh nedoplaval, ale může být ponaučením pro ty z nás, kteří si rádi hrají se štěstím.

Život ajťáka rozhodně není lehký. To už jsme si v našem komiksu ukázali mnohokrát. Máte málo kamarádů, normální lidé se vám vyhýbají a o děvčatech se vám zdá jen v těch nejdivočejších snech. Nakonec vám nezbude, než si pořídit nějakého přítele z říše fauny či flory. Ale ani tam to nebývá bez problému.

Fernando Rodriguez el Domingo pomalu otáčí hlavu a hledí do jejích hlubokých zelených očí. Emanuela Angelica Garcia de González se k němu přivine a jejich těla se toužebně dotknou. Horký polibek plný vášně pak na tři minuty usadí všechny diváky do křesel a oni tam touží být s nimi a zažít ten záplav lásky.

Náš komiks už má mnoho set dílů, ale málokdy odkazujeme na skutečné klasiky světové popkultury. Minule to byl Cimrman, vědec, vynálezce, muzikant, letec a vůbec odborník na všechno. Dnes to bude jeden známý pán v klobouku s bičem, který je především lingvista… eee … a pak taky trochu dobrodruh.

V těžkých chvílích národa a lidstva jsme vděčni za každého, kdo je ochoten poskytnout pomocnou ruku. V takové chvíli se projeví géniové ukrytí mezi námi a jejich včasný zásah dokáže často celou situaci vyřešit. Také teď nás čekají krušné časy, ale možná se objeví někdo, kdo si bude vědět rady.

Chytré telefony procházejí raketovým vývojem a výrobci se nás snaží přesvědčit k jejich koupi vším možným od funkcí po barvu. Jednou ovšem vývoj dospěje do bodu, kdy o nás naše telefony budou vědět všechno a budou se nám plést do života víc než je zdrávo. A takový otravný telefon je dnes hlavním hrdinou našeho komiksu.

Existují dva druhy lidí: jedni provádějí pravidelné zálohy a ti druzí zatím nikdy nepřišli o data. Všichni rozumní lidé hledají celou dobu cestu, jak ochránit své informace proti jakémukoliv myslitelnému problému, který by mohl znenadání nastat. Naštěstí moderní doba tohle konečně uspokojivě vyřešila.

Novoročnímu předsevzetí se ubrání málo kdo a zrovna tak málo kdo se ho dokáže držet. Když už se k nějakému dostaneme a vydržíme u něj pár dní, byla by škoda v tom nepokračovat. Někdy ale není standardní cesta tou nejjednodušší a když se trochu zamyslíme, možná všechno vyřešíme v jednom kroku.