Humor

O ajťácích se mezi obyčejnými smrtelníky šíří neuvěřitelné příhody, příběhy a pověry. Linuxáci jsou navíc ještě speciální poddruh ajťáků a tak se toho o nás šíří ještě víc a čím víc tím nesmyslněji. Vážně, dejte na naši radu: nic, co o nás slyšíte, neberte vážně. A to myslíme naprosto vážně.

Linuxáci a lidé od počítačů vůbec jsou od přírody zvídaví a nenechaví tvorové. Každou novou hračku chtějí rozebrat, upravit a vylepšit. Některá moderní zařízení k tomu přímo vybízejí a výrobci nechávají část funkcí na lidové tvořivosti. Výsledky pak mohou být velmi zajímavé a mohou způsobit revoluci.

Věřte tomu nebo ne, komiks už na Rootu vychází skoro pět let. Za tu dobu se toho stalo opravdu hodně, zjistili jsme co je to porucha osobnosti a párkrát jsme se i zasmáli. Teď je ale na čase podívat se do budoucnosti a zamyslet se. Jaký komiks byste chtěli a co bychom pro vás měli upravit a změnit?

Možná se vám také stalo, že jste se snažili někoho něco naučit, ale i po několika týdnech snažení se dostavily jen minimální výsledky. Často může být tento efekt způsoben nezájmem druhé strany. Klíčem k řešení je motivace, protože se správnou motivací donutíte lidi i k heroickým činům, tak proč si trochu nepomoct.

Některé programy jsou nesmrtelné a stejně jako jejich funkce tu s námi zůstávají chyby a i kdyby se výrobci rozkrájeli, uživatelé budou zůstávat stále u toho co používají celý život a na novinky si nikdy nezvyknou. Takže tu máme i mnohaleté chyby, které zná několik generací, včetně té poslední.

Kdo z nás nikdy nehrál nějaké to RPG? BLEK… a nikdo další mě nenapadá. Tyhle hry mají měco do sebe, jsou chytlavé a to hlavně kvůli tomu že váš bijec nebo mág se pořád vyvíjí a vy neupadáte do stereotypu. Vývoj je překotný, sem tam ho lze i popostrčit předměty. Jak by tenhle systém fungoval v reálném světě?

Podle Moorova zákona by se měly každých osmnáct měsíců všechny přístroje zesložitit a tím také patřičně zrychlit. Z praxe ale víme, že tomu tak často není a programy se bůhvíproč spouštějí stejně pomalu, někdy i pomaleji. Dokonce i na jednom zařízení může rychlost s časem postupně klesat až k nule.

Nic naplat, po těchto volbách nás reformy neminou. Bude se reformovat to, i ono, napravo, nalevo, středem, zkrátka zřejmě nezůstane kámen na kameni. Co dostane ale zabrat nejvíc jsou daně a tady pozor – může se stát, že sem tam vznikne i nějaký prolobovaný paskvil, který se dotkne i našich IT…

Hardwarové komponenty ponořené do kapaliny jsou nadlehčovány silou, rovnající se tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část hardware. Tenhle zákon známe všichni a víme, že pro nás neznamená nic dobrého. Výsledek někdy se prostě ale různým problémům nevyhneme a musíme si zavolat odborníka.

Klasik praví, že všichni máme nějakou úchylku. Někdo má rád holky, jiný zase vdolky, někdo má poruchu osobnosti a tak nemá vztahy se ženami, někdo zase nedělá nic jiného než že za nimi celé dny běhá. Pokud jste ale už opravdu velký magor každým coulem, pozná se to na sto honů, ať chcete nebo nechcete.

My lidé od počítačů jsme obvykle trhlí směrem k novinkám, technologickým zázrakům a různým hračkám. Tak si ani neuvědomujeme, že existuje i jiný druh lidí. Ti si potrpí spíše na domácí pohodlí, známé věci, klid a co nejméně těch nových protivných věcí. Někteří by to nejraději všechno zakázali.

Být vizionářem není vůbec jednoduché. Člověk musí často předpovídat nepopulární věci, což dokáže rozezlít davy škarohlídů. Co se dá ale dělat, když budoucnost je budoucnost? Můžete s nimi nesouhlasit, můžete se s nimi přít, můžete se hádat v internetových diskusích, ale to je asi tak všechno.

Západní společnost se snaží už dlouhá léta řešit věci v klidu a rozumně. Prostě obvykle raději kecáme než abychom použili pěsti. Někdy ale není jiná možnost a jediným východiskem je násilí. Jak už říkal pan Murphy: Když něco nejde silou, pomůže ještě větší síla aneb když to nejde, vem si větší kladivo.

Časy se mění. O tom už zpíval Bob Dylan na svém třetím studiovém albu. Mění se ale i věci, o kterých jsme si dříve mysleli, že jsou naprosto stálé a… a neměnné. Stejně tak se může stát, že se změní naše koníčky, názory, preference nebo třeba přístup k práci a zábavě. Zvlášť když rozhodují jiní.

Řada z nás si bez internetu nedokáže představit život. Sdílíme na něm dokumenty, komunikujeme, nakupujeme, posloucháme hudbu. Dokonce pro tyto online činnosti vznikají samostatná zařízení. Pro nás je to jistě nanejvýš pohodlné, ale co to přinese v budoucnosti? Co když se budeme muset bez internetu obejít?

Kde bychom byli bez moderní vědy? Technika jde stále kupředu a přináší nám do života mnoho novinek a zlepšení. Obvykle se ale pokrok neobejde bez velkých investic, problémů a také obětí. I když se všichni urputně snaží seč můžou, věci nikdy nejdou tak hladce a jednoduše, jak bychom si přáli.

Je jaro, je jaro a kvetou podběly… zpívá ve své písničce Jarda Samson Lenk. Už jste si toho taky stihli všimnout nebo ještě zíráte zarudlýma očkama do terminálu a bušíte tam „ta divná písmenka“? Pokud vaše IT oddělení sídlí jako obvykle ve sklepě, zkuste na chvíli vyjít ven. Tam je taky svět!

Soudní spory jsou někdy velmi složitou záležitostí, která se může táhnout roky. Je potřeba přihlížet ke spoustě detailů, které jsou na první pohled nepodstatné, ale často zásadně mění celý rozhodovací proces. Vždycky tak důležitou roli hraje pozadí celého případu a znalost všech souvislostí a okolností.

Abyste pochopili některé složité věci a otázky, prostě musíte být odborníci, ať chcete nebo ne. Existuje spousta oborů a problémů, na které se selským rozumem jen tak nevystačíte. Pokud je ten váš rozum navíc opravdu hodně selský, může přejít až k rozumu vepřovému. Pak už vám skutečně nepomůže vůbec nic.

Všichni jsme si rovni. Tedy alespoň bychom měli být. Věci jako rasa, pohlaví, náboženské vyznání, politická orientace a podobně by neměly mít vliv na naše zaměstnání a další místa, kde by nás teoreticky někdo mohl diskriminovat. Posledním hitem dediskriminace je počítačový průmysl, kde se začínají dít věci.

Úspěšný útok na počítačovou síť je vždycky nepříjemná událost a žádný admin ho nevítá s otevřenou náručí. Dá se však přežít, pokud jste na něj dobře připravení a máte připravené krizové postupy. Tedy až na pár výjimek, kdy je útok opravdu tvrdý, nelítostný, nekompromisní a naprosto zdrcující.

Někdy, když se díváme na dokumentární pořady, musíme se sklonit nad moudrostí některých starověkých kultur. Kdo by si pomyslel, že v pompejích nalezne vodovod, když ve středověku po něm ani pes neštěkl? I když, co my víme? Třeba naši potomci také znovu objeví něco, co se nám již dnes zdá naprosto běžné…

Také občas přemýšlíte k čemu ta která nová aplikace může být? Vypadá zcela neužitečně a čas věnovaný jejímu programování, by byl užitečněji využit při rýpání v nose. Možná ano, ale možná také ne a aplikace bude slavit úspěch. Třeba i tam, kde to její tvůrce původně vůbec neočekával.