Periferie

V dnešní, již poslední části seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se budeme věnovat možnému budoucímu vývoji v oblasti akcelerované počítačové grafiky i možnostem vývoje grafických karet ve stylu Open Source. Také si uvedeme rozlišení v grafických režimech u vybraných typů počítačů a zrekapitulujeme všechny dosud vydané díly.

Možná už některé PDA s operačním systémem Palm OS používáte a chtěli byste vědět, jak si stojí v Linuxu. Nebo možná přemýšlíte, k čemu by se mohlo takové PDA hodit, jestli bude v Linuxu vůbec fungovat a co bude umět. Nový seriál vám možná pomůže v rozhodování.

V dnešní, již předposlední části seriálu si popíšeme grafické možnosti některých historicky významných počítačů, na které v předešlých částech tohoto seriálu nezbylo místo. Z hlediska generování grafiky je jistě velmi zajímavá herní konzole Atari 2600, stejně jako její nástupce Atari 5200. Kromě toho si popíšeme grafické schopnosti počítače Atari Falcon 030 a počítačů Amiga.

V dnešním dílu si podrobněji popíšeme dva základní způsoby řízení vektorových displejů. První, historicky starší způsob používá analogové řadiče, druhý způsob už řadiče digitální. Posléze si ukážeme připojení osciloskopu a běžné televizní obrazovky k řadičům vektorových displejů. Nakonec si ukážeme velmi zajímavě pojaté řízení vektorového displeje pomocí běžných grafických karet typu VGA, SVGA apod.

Máte doma mechaniku, která umí DVD-RAM, ale nevíte, k čemu je to dobré a jak to v Linuxu zprovoznit? Článek o historii, výhodách a práci s DVD-RAM.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech budeme pokračovat v popisu použití vektorových displejů a k nim příslušejících řídicích obvodů. Ukážeme si některé v minulosti i v současnosti navrhované a vyráběné grafické karty určené pro generování obrazu na vektorových displejích. Nezapomeneme ani na popis jediné herní konzole, která vektorový displej využívala - Vectrex.

V dnešním pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se podíváme do daleké minulosti, kdy se pro zobrazení počítačové grafiky používaly (samozřejmě kromě tiskáren a plotterů) kromě dalších zařízení i vektorové displeje. A jelikož je počítačová grafika prakticky od svého počátku spjata s hrami, ukážeme si použití vektorové grafiky na známých hracích automatech.

V předchozím pokračování tohoto seriálu jsme si ukázali, jakým způsobem je možné vytvořit jednoduchou grafickou kartu, která neumí nic jiného než zobrazení rastrového obrázku uloženého ve video paměti. Dnes návrh grafické karty dokončíme, protože se budeme věnovat způsobům zobrazení rastrových snímků na televizním monitoru i analogovém VGA či SVGA monitoru.

Šestadvacátý díl seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech se poněkud vymyká předchozím dílům. Nebude zde řeč a nějaké již existující komerčně vyráběné grafické kartě či grafickém akcelerátoru, ale o návrhu vlastního grafického subsystému. Vzhledem k zaměření tohoto serveru se nebudu zabývat přílišnými podrobnostmi, spíše si ukážeme některé zajímavé aspekty, které je zapotřebí při návrhu vlastní grafické karty vyřešit.

Celé dnešní pokračování seriálu o grafických kartách a grafických akcelerátorech je věnováno podrobnějšímu popisu grafické karty VGA, která měla ve své době velký význam jak pro vývoj graficky orientovaných aplikací, tak i herního software a grafických demo programů.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o grafických kartách a grafických akcelerátorech si budeme povídat o třech velmi zajímavých výrobcích: prvním grafickém akcelerátoru pro počítače řady IBM PC, který se jmenuje PGC, integrované grafické kartě (čipu) MCGA a konečně o slavné grafické kartě VGA, jejíž textové a grafické režimy jsou používány i v dnešní době.